Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

22. 12. 2020

Chang´e Lagrangeovy body Čína Vesmírné sondy Země

Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.

Lagrangeovy body systému Země-Měsíc

Gravitační síla dvou těles (například Země a Měsíce) vytváří v jejich okolí několik relativně stabilních bodů L1-L5.

Image credit: livingfuture.cz

Lagrangeovy body (librační centrum) se nachází mezi každými dvěma hmotnými tělesy (například Země-Slunce). Vyrovnává se v nich gravitační a odstředivá síla, čímž vzniká stabilní prostředí ve vztahu k oběma objektům. V lagrangeových bodech se mohou nacházet zachycené planetky (trojany). Jsou zde také posílány některé vesmírné sondy, zejména teleskopy, které mohou mít v bodu L2 nerušený výhled na hluboký vesmír.  

Cíl sekundární mise L1 se nachází na přímce mezi Sluncem a Zemí zhruba 0,01 AU od Země. Tento bod je vhodný pro pozorování Slunce a zkoumání slunečního větru, který zde sonda může zachytit ještě předtím, než se dostane k Zemi.

Mezi možnými cíli třetí mise této sondy je návštěva lagrangeových bodů L4 nebo L5. Jedná se o místa na trajektorii Země kolem Slunce, jedno před a druhé za Zemí. Právě v těchto místech by se mohly nacházet případné trojánské planetky Země. 

Čínský lunární program Chang´e

Čínský lunární program nese jméno Chang´e (Čchang-e) po čínské bohyni Měsíce. Čína vyslala první sondu k Měsíci v roce 2007 a postupně s každou další misí vyvíjí složitější technologie, které mají v roce 2019 vyvrcholit dopravením vzorků z povrchu Měsíce zpět na Zemi.

  
2007: Chang´e 1 - Orbitální sonda, která mapovala povrch Měsíce ve vysokém rozlišení. Data posbíraná při této misi následně posloužila k výběru přistávacích míst pro další mise.
  
2010: Chang´e 2 - Další sonda, která mapovala povrch Měsíce v ještě vyšším rozlišení než její předchůdce. Po nasnímání povrchu se sonda vydala do lagrangeova bodu L2 systému Země-Slunce, kde ověřila fungování čínského systému pro sledování a ovládání družic mimo oběžnou dráhu Země. V dubnu 2012 se sonda vydala k planetce 4179 Toutatis, kolem které úspěšně proletěla a vydala se ještě hlouběji do sluneční soustavy.
  
2013: Chang´e 3 - První čínská mise k povrchu Měsíce dopravila na jeho povrch malý rover Yutu. Rover měl za úkol zkoumat chemické složení hornin pomocí spektrometru, nitro Měsíce pomocí radaru. Mise byla částečně úspěšná, po první lunární noci se však objevily problémy a pohyb roveru byl nadále omezený. 
  
2015: Chang´e 5-T1 - Tato mise měla za úkol prověřit hlavně návrat vzorků do atmosféry. Sonda Chang´e 5-T1 v roce 2015 obletěla Měsíc a zamířila zpět k Zemi, kde vypustila do atmosféry přistávací modul simulující návrat sondy se vzorky z Měsíce.
  
2018: Queqiao - Komunikační družice, která z lagrangeova bodu L2 přenáší signál přistávacího modulu Chang´e 4 a roveru Yutu 2 z odvrácené strany Měsíce.
  
2018: Chang´e 4 - historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce. Mise vychází z designu mise Chang´e 3 a obsahuje statický přistávací modul a pohyblivý rover.
  
listopad - prosinec 2020: Chang´e 5 - sběr vzorků hornin a jejich doprava na Zemi
  
2023: Chang´e 6 - sběr vzorků a jejich doprava na Zemi
  
2024: Chang´e 7 - mise bude obsahovat 5 různých zařízení (orbiter, komunikační družici, lander, rover a létající sondu). Cílem mise je přistát na jižním pólu a  detailně prozkoumat celý region z oběžné dráhy
  
2027: Chang´e 8 - i tato mise bude směřovat k jižnímu pólu Měsíce. Jejím cílem bude vyzkoušet technologie pro využití materiálů přímo na místě.