do not follow here
Měsíc < LIVING fUTURE

Čínský lunární rover Yutu 2 vyfotil na Měsíci podivný hranatý útvar z blízka, jedná se o kámen

Rover Yutu 2 je součástí čínské mise Chang'e 4 a od ledna 2019 zkoumá odvrácenou stranu Měsíce. V listopadu Yutu 2 zachytil na severním horizontu nezvyklý útvar, který připomíná kostku. V době pořízení prvního snímku byl rover asi 80 metrů daleko a čínská vesmírná agentura jej poslala blíž, aby objekt prozkoumal. Nově zveřejněné snímky prozradily, že se nakonec jednalo o obyčejný kámen na povrchu Měsíce.

MiseStartStatus
missions icon Chang´e 4 7. 12. 2018 Probíhá


Aktuálně

17:20
11.01.
Snímky z blízka potvrzují, že se jedná o kámen ležící na okraji kráteru. Jeho zdánlivý hranatý tvar byl výsledkem pixelizace snímku pořízeného z velké vzdálenosti.obrázek ke zprávě

Rover Yutu 2

Yutu 2 je poháněný energií ze solárních panelů a zkoumá kráter Von Kármán na odvrácené straně Měsíce. Od začátku své mise v lednu 2019 už urazil necelý kilometr (840 metrů v říjnu 2021).

Odvrácená strana Měsíce

Na odvrácené straně Měsíce, stejně jako na té přivrácené, vždy dva týdny svítí slunce (lunární den) a dva týdny je tma (lunární noc). Rover poháněný solárními panely během noci hibernuje a potom 14 dní zkoumá své okolí.

Tajemná bouda

Geologický útvar byl pojmenován Shenmi xiaowu (v angličtině Mystery hut - tajemná chata). Rover Yutu 2 se nyní vydal jeho směrem, ačkoli se zdá být blízko (80 m), cesta roveru zabere 2-3 lunární dny (tedy 2-3 měsíce).

Čínský lunární program Chang´e

Čínský lunární program nese jméno Chang´e (Čchang-e) po čínské bohyni Měsíce. Čína vyslala první sondu k Měsíci v roce 2007 a postupně s každou další misí vyvíjí složitější technologie, které mají v roce 2019 vyvrcholit dopravením vzorků z povrchu Měsíce zpět na Zemi.

  • 2007: Chang´e 1 - Orbitální sonda, která mapovala povrch Měsíce ve vysokém rozlišení. Data posbíraná při této misi následně posloužila k výběru přistávacích míst pro další mise.
  • 2010: Chang´e 2 - Další sonda, která mapovala povrch Měsíce v ještě vyšším rozlišení než její předchůdce. Po nasnímání povrchu se sonda vydala do lagrangeova bodu L2 systému Země-Slunce, kde ověřila fungování čínského systému pro sledování a ovládání družic mimo oběžnou dráhu Země. V dubnu 2012 se sonda vydala k planetce 4179 Toutatis, kolem které úspěšně proletěla a vydala se ještě hlouběji do sluneční soustavy.
  • 2013: Chang´e 3 - První čínská mise k povrchu Měsíce dopravila na jeho povrch malý rover Yutu. Rover měl za úkol zkoumat chemické složení hornin pomocí spektrometru, nitro Měsíce pomocí radaru. Mise byla částečně úspěšná, po první lunární noci se však objevily problémy a pohyb roveru byl nadále omezený.
  • 2015: Chang´e 5-T1 - Tato mise měla za úkol prověřit hlavně návrat vzorků do atmosféry. Sonda Chang´e 5-T1 v roce 2015 obletěla Měsíc a zamířila zpět k Zemi, kde vypustila do atmosféry přistávací modul simulující návrat sondy se vzorky z Měsíce.
  • 2018: Queqiao - Komunikační družice, která z lagrangeova bodu L2 přenáší signál přistávacího modulu Chang´e 4 a roveru Yutu 2 z odvrácené strany Měsíce.
  • 2018: Chang´e 4 - historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce. Mise vychází z designu mise Chang´e 3 a obsahuje statický přistávací modul a pohyblivý rover.
  • listopad - prosinec 2020: Chang´e 5 - sběr vzorků hornin a jejich doprava na Zemi
  • 2023: Chang´e 6 - sběr vzorků a jejich doprava na Zemi
  • 2024: Chang´e 7 - mise bude obsahovat 5 různých zařízení (orbiter, komunikační družici, lander, rover a létající sondu). Cílem mise je přistát na jižním pólu a detailně prozkoumat celý region z oběžné dráhy
  • 2027: Chang´e 8 - i tato mise bude směřovat k jižnímu pólu Měsíce. Jejím cílem bude vyzkoušet technologie pro využití materiálů přímo na místě.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu

Další zprávy z kategorie
Měsíc

Načítám stránku...
x zrušit