Čínský rover našel na povrchu Měsíce průhledné skleněné kuličky

01. 03. 2022

Měsíc Chang´e Čína Geologie ve vesmíru

Čínský rover Chang´e 4 narazil na povrchu odvrácené strany Měsíce na kuličky ze skla. Podle fotografií jsou nejméně dvě z nich zřetelně průsvitné, což vědci v tomto regionu nečekali. Podobný nález se na Měsíci ještě nepodařil.

Mise	Start	Status
Chang´e 4	7. 12. 2018	Probíhá

Měsíc, skleněné kuličky

Dvojice kuliček v horní části obrázku má potvrzenou průsvitnost. V dolní části je potom dvojice kuliček, které by potenciálně mohly být také průsvitné.

Image credit: Science China Press

Kuličky bohaté na sklo byly nalezeny při misích Apollo i čínské návratové misi Chang´e 5, nebyly však průsvitné. Podobně jako čtveřice nově nalezených roverem zřejmě pochází z impaktních kráterů, při kterých jsou minerály zahřáté na vysoké teploty.

Čínský lunární program Chang´e

Čínský lunární program nese jméno Chang´e (Čchang-e) po čínské bohyni Měsíce. Čína vyslala první sondu k Měsíci v roce 2007 a postupně s každou další misí vyvíjí složitější technologie, které mají v roce 2019 vyvrcholit dopravením vzorků z povrchu Měsíce zpět na Zemi.

  
2007: Chang´e 1 - Orbitální sonda, která mapovala povrch Měsíce ve vysokém rozlišení. Data posbíraná při této misi následně posloužila k výběru přistávacích míst pro další mise.
  
2010: Chang´e 2 - Další sonda, která mapovala povrch Měsíce v ještě vyšším rozlišení než její předchůdce. Po nasnímání povrchu se sonda vydala do lagrangeova bodu L2 systému Země-Slunce, kde ověřila fungování čínského systému pro sledování a ovládání družic mimo oběžnou dráhu Země. V dubnu 2012 se sonda vydala k planetce 4179 Toutatis, kolem které úspěšně proletěla a vydala se ještě hlouběji do sluneční soustavy.
  
2013: Chang´e 3 - První čínská mise k povrchu Měsíce dopravila na jeho povrch malý rover Yutu. Rover měl za úkol zkoumat chemické složení hornin pomocí spektrometru, nitro Měsíce pomocí radaru. Mise byla částečně úspěšná, po první lunární noci se však objevily problémy a pohyb roveru byl nadále omezený. 
  
2015: Chang´e 5-T1 - Tato mise měla za úkol prověřit hlavně návrat vzorků do atmosféry. Sonda Chang´e 5-T1 v roce 2015 obletěla Měsíc a zamířila zpět k Zemi, kde vypustila do atmosféry přistávací modul simulující návrat sondy se vzorky z Měsíce.
  
2018: Queqiao - Komunikační družice, která z lagrangeova bodu L2 přenáší signál přistávacího modulu Chang´e 4 a roveru Yutu 2 z odvrácené strany Měsíce.
  
2018: Chang´e 4 - historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce. Mise vychází z designu mise Chang´e 3 a obsahuje statický přistávací modul a pohyblivý rover.
  
listopad - prosinec 2020: Chang´e 5 - sběr vzorků hornin a jejich doprava na Zemi
  
2023: Chang´e 6 - sběr vzorků a jejich doprava na Zemi
  
2024: Chang´e 7 - mise bude obsahovat 5 různých zařízení (orbiter, komunikační družici, lander, rover a létající sondu). Cílem mise je přistát na jižním pólu a  detailně prozkoumat celý region z oběžné dráhy
  
2027: Chang´e 8 - i tato mise bude směřovat k jižnímu pólu Měsíce. Jejím cílem bude vyzkoušet technologie pro využití materiálů přímo na místě.