Výzkum více než 20 tisíc hvězd spektrálního typu A odhalil, že se v jejich blízkosti planety s poloměrem menším než 8násobek toho zemského vyskytují v menší míře než u jiných hvězd.
Spektroskopická data vědcům pomohla charakterizovat obě hvězdy v binárním systému LAMOST J235456.73+335625 (zkráceně J2354). Ten obsahuje oranžovou hvězdu typu K s asi 70 % hmotnosti Slunce a neviditelného souputníka. Původně se předpokládalo, že by mohlo jít o neutronovou hvězdu, nová data však naznačují, že spíš půjde o masivního bílého trpaslíka.
Astronomové objevili ve vzdálenosti 66 světelných let exoplanetu velikosti Země, která obíhá svou hvězdu velmi rychle – jednou za pouhých 5,7 hodin. Díky novým spektrografům Keck Planet Finder (KPF) a CARMENES vědci určili, že nově objevená planeta s označením Gliese 4265 b (TOI-6255 b) má hmotnost jen asi 1,4krát větší než Země.
Pomocí veřejného programu Backyard Worlds: Planet 9 byl identifikován velmi rychlý a lehký objekt, který by mohl být buď hvězdou nebo hnědým trpaslíkem. Tento objekt s označením CWISE J124909.08+362116.0 (zkráceně CWISE J1249+3621) se pohybuje tak rychle, že pravděpodobně není vázán gravitací naší galaxie, Mléčné dráhy.
Pomocí radiového teleskopu FAST (Five-Hundred-meter Aperture Spherical Telescope) astronomové z Čínské univerzity v Kuej-čou a další institucí objevili osm nových milisekundových pulsarů v kulové hvězdokupě NGC 6517. Tento objev byl oznámen ve studii zveřejněné na serveru arXiv.
Americká společnost SpaceX po čtvrté otestovala vesmírnou loď Starship společně s raketou Super Heavy. Let, který začal startem ze základny Starbase v Texasu, proběhl úspěšně - Raketa i vesmírná loď se podle plánu vrátily z vesmíru na Zemi. Obě části systému přistály v moři.
14. března poslala společnost SpaceX do vesmíru třetí prototyp obří vesmírné lodi Starship. Raketa Super Heavy ji vynesla do požadované výšky, dala jí i potřebnou rychlost a došlo k úspěšnému oddělení obou systémů. Raketa i Starship nicméně byly zničeny při návratu do atmosféry.
Pomocí výkonných pozemních teleskopů se astronomům podařilo nalézt 3 nové měsíce ve sluneční soustavě - jeden u Uranu a dva u Neptunu. Jedná se o nejslaběji zářící měsíce pozorované teleskopy z povrchu Země.
Pomocí teleskopu Gemini North se astronomům podařilo identifikovat zatím nejhmotnější dvojici supermasivních černých děr. Nachází se v galaxii B2 0402+379 (4C+37.11) ve vzdálenosti 750 milionů světelných let. Dohromady váží 28 miliard Sluncí, tedy víc než 6 tisíckrát více než černá díra v jádru Mléčné dráhy.
Astronomům se podařilo získat další indicie pro existenci neutronové hvězdy, která zbyla po supernově pozorované v roce 1987. Pomocí přístrojů MIRI a NIRSpec na dalekohledu Jamese Webba identifikovali ionty argonu a síry. Z počítačových simulací potom zjistili, že ty mohly vzniknout pouze v případě, že se ve středu zbytků supernovy nachází neutronová hvězda.
Pomocí teleskopu VLT se astronomům podařilo objevit zatím nejjasnější kvazar J0529-4351, tedy aktivní jádro vzdálené galaxie. Supermasivní černá díra ve středu této galaxie pohlcuje hmotu srovnatelnou se Sluncem každý den a svou jasností převyšuje celou galaxii.
Nová studie podporuje teorii o přítomnosti oceánu pod povrchem dalšího z měsíců planety Saturn. Jedná se o Mimas, který je charakteristický obřím kráterem a planetu obíhá velmi blízko.
Astronomové si lámou hlavu s černou dírou ve středu galaxie GN-z11. Nová pozorování prostřednictvím JWST zřetelně ukazují zářivé galaktické jádro, které napovídá, že se v něm nachází supermasivní černá díra pohlcující materiál ze svého okolí. Pozorují ji však pouhých 400 milionů let po předpokládaném vzniku vesmíru, a to je příliš brzy na to, aby se mohla zformovat, alespoň podle našeho aktuálního vědeckého poznání.
Fyzikům z MIT se podařilo na základě analýzy dat z teleskopů Gaia a APOGEE zjistit, že hvězdy na okraji Mléčné dráhy se kolem středu galaxie pohybují pomaleji než se předpokládalo. Toto zjištění naznačuje, že vnitřek naší galaxie může být lehčí a obsahovat méně temné hmoty, než se dosud myslelo.
Ve Spojených státech a Evropě se postupně vyvíjejí jednotlivé části vesmírné sondy Europa Clipper. Její misí bude studium Europy - ledového měsíce obíhajícího planetu Jupiter. Sonda bude vybavena 9 vědeckými přístroji, které budou sledovat tenkou atmosféru Europy, její povrch a oceán pod ním.
Průzkum 18 blízkých FRB záblesků ukazuje, že pochází z mladých galaxií. Jejich zdrojem jsou podle vědců vedených Mohitem Bhardwajem supernovy, ke kterým dochází zhroucením masivních hvězd. To je nicméně v rozporu s dosavadním výzkumem, který naznačoval původ FRB v magnetarech.
Nově objevená ultra-velká struktura má kruhovitý tvar s asi 1,3 miliardou světelných let v průměru a nachází se přes 9 miliard světelných let daleko. Její objev společně s dříve identifikovaným Obřím obloukem vyvolává otázky o kosmologickém principu, který říká, že vesmír je ve velkém měřítku homogenní a izotropní.
Vesmírný teleskop Fermi zkoumá oblohu v energetické části elektromagnetického spektra. Vědci z SLAC (Stanford Linear Accelerator Center) nyní zveřejnili video, které ukazuje aktivitu gama záření mezi lety 2008 a 2022.
Evropská orbitální sonda Mars Express pořídila tento snímek okolí největší sopky ve sluneční soustavě - Olympus Mons. Tento region dostal označení Lycus Sulci. Na snímku se nachází také nepojmenovaný impaktní kráter.
Japonská lunární sonda SLIM vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce v pondělí ráno. Poté poslala sérii detailních snímků měsíčního povrchu. Pokud vše půjde podle plánu, 25. ledna by měla dosednout na jeho povrch.
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
21. listopad 2024 
Exoplanety
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
Vesmírné mise
rss
twitter
facebook
