Vesmírné sondy
Aktuální zpravodajství z probíhajícího i plánovaného robotického průzkumu vesmíru.
22. června 2021
PerseveranceHelikoptéra Ingenuity vzlétla už po osmé, svými lety doprovází rover Perseverance
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 8x, se stále komplexnějším letovým plánem. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna otevřít dveře zcela nové dimenzi průzkumu planet.
20. června 2021HubblePalubní počítač teleskopu Hubble přestal pracovat, operátoři zatím neví proč
Stárnoucí vesmírný teleskop Hubble má opět potíže. Tentokrát jde o jeho palubní počítač, který minulou neděli přestal pracovat. NASA se zatím nepodařilo jej zprovoznit nicméně vědecké instrumenty mají být v pořádku. Teleskop byl původně vybavený elektronikou z 80. let, ta byla naposledy aktualizovaná při poslední servisní misi v roce 2009. Už letosby měl na oběhnout dráhu vyletět jeho nástupce Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST).
17. června 2021JUICESonda JUICE k planetě Jupiter podstoupí simulaci extrémních podmínek
Vývoj evropské vesmírné sondy JUICE postupuje do další fáze, ve které ji čeká testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C. V komoře o rozměrech 10x10x15 metrů projde kromě teplotních testů také vakuem.
11. června 2021Mléčná dráhaEvropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050
Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.
Follow @LIVINGfUTUREczLidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?
Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).
10. 6. 2021ExoplanetyExoplaneta ve vzdálenosti 90 světelných let je dokonalým kandidátem pro průzkum atmosféry
10. 6. 2021 Mezinárodní tým vědců objevil novou exoplanetu u červeného trpaslíka ve vzdálenosti 90 světelných let. Tento objev představuje pro astronomy unikátní příležitost, protože podle dostupných dat exoplaneta disponuje hustou atmosférou. To může v kombinaci s malou hvězdou přinést informace, které
9. 6. 2021GanymedePodívejte se na nové detailní snímky povrchu Ganymede, které v pondělí pořídila sonda Juno
9. 6. 2021 Vesmírná sonda Juno v pondělí navštívila měsíc Ganymede u planety Jupiter. Jedná se první návštěvu po více než 20 letech od posledního přiblížení sondy Galileo. Sonda Juno proletěla ve vzdálenosti zhruba 1 000 kilometrů od povrchu měsíce a pořídila detailní snímky jeho povrchu. Zároveň
6. 6. 2021Neutronové hvězdyPřed několika dny zazářil v Mléčné dráze dosud neznámý magnetar
6. 6. 2021 3. června zachytili astronomové pomocí teleskopu Swift záblesk rentgenového záření vycházející z disku Mléčné dráhy. Následná pozorování tohoto zdroje teleskopem NICER na ISS potvrdila pulzy charakteristické pro magnetary. Objekt, který dostal označení Swift J1555.2-5402 (SGR J1555.2-5402), je
28. 5. 2021MarsOkno do lávového tunelu, který by v budoucnosti mohl sloužit jako místo pro kolonii
28. 5. 2021 Sopečná činnost vede ke vzniku mnoha zajímavých geologických útvarů. To platí jak pro naši planetu, tak pro ostatní tělesa ve sluneční soustavě. Jedním z těchto míst je Mars, který je bedlivě zkoumán několika sondami z oběžné dráhy i z jeho povrchu. Na tomto snímku můžeme pozorovat tzv.
23. 5. 2021FRB signályTeleskop Hubble lokalizoval pětici FRB signálů do ramen spirálních galaxií
23. 5. 2021 Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Hubble podařilo lokalizovat 5 intenzivních rádiových záblesků označovaných jako FRB (Fast Radio Bursts). Tento druh signálů byl objeven teprve nedávno a vědci doposud neví, jak vznikají, hledají proto jakoukoliv indicii, která je k odpovědi přiblíží.
22. 5. 2021Tianwen-1Čínský rover Zhurong v noci na sobotu úspěšně přistál na povrchu Marsu, jeho mise má trvat 3 měsíce
22. 5. 2021 Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil v noci z pátka na sobotu našeho času. Krátce po půlnoci úspěšně přistál v rozsáhlé oblasti Utopia Planitia, asi 40 kilometrů od svého
19. 5. 2021RaketyRaketa Atlas V vynesla na oběžnou dráhu družici, která bude hlídat odpalování raket na Zemi
19. 5. 2021 Raketa Atlas V vynesla ve čtvrtek z mysu Canaveral na oběžnou dráhu družici SBIRS Geo-5 (Space-Based Infrared System Geosynchronous Earth Orbit Flight 5). Jejím úkolem ve vesmíru bude hledání známek odpálených raket, což má Spojeným státům a jejich spojencům umožnit včasnou reakci na případnou
Vesmírné sondy
M-Argo
Vesmírné sondy
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 8x, se stále komplexnějším letovým plánem. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna otevřít dveře zcela nové dimenzi průzkumu planet.
Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil v noci z pátka na sobotu našeho času. Krátce po půlnoci úspěšně přistál v rozsáhlé oblasti Utopia Planitia, asi 40 kilometrů od svého plánovaného cíle.
3. června zachytili astronomové pomocí teleskopu Swift záblesk rentgenového záření vycházející z disku Mléčné dráhy. Následná pozorování tohoto zdroje teleskopem NICER na ISS potvrdila pulzy charakteristické pro magnetary. Objekt, který dostal označení Swift J1555.2-5402 (SGR J1555.2-5402), je tedy 25. známý magnetar.
Nově publikovaná studie popisuje objev extrémně silného záblesku z hvězdy Proxima Centauri, která se nachází 4,2 světelných let daleko a je tak nejbližší hvězdou ke Slunci. Na tuto erupci narazili astronomové při pozorování hvězdy devíti teleskopy na Zemi i ve vesmíru. V dalekém ultrafialovém spektru se jedná o nejzářivější detekovanou erupci.
Stárnoucí vesmírný teleskop Hubble má opět potíže. Tentokrát jde o jeho palubní počítač, který minulou neděli přestal pracovat. NASA se zatím nepodařilo jej zprovoznit nicméně vědecké instrumenty mají být v pořádku. Teleskop byl původně vybavený elektronikou z 80. let, ta byla naposledy aktualizovaná při poslední servisní misi v roce 2009. Už letosby měl na oběhnout dráhu vyletět jeho nástupce Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST).