Dalekohled JWST zpozoroval projevy neutronové hvězdy ve zbytcích supernovy SN 1987A
25. 02. 2024
Astronomům se podařilo získat další indicie pro existenci neutronové hvězdy, která zbyla po supernově pozorované v roce 1987. Pomocí přístrojů MIRI a NIRSpec na dalekohledu Jamese Webba identifikovali ionty argonu a síry. Z počítačových simulací potom zjistili, že ty mohly vzniknout pouze v případě, že se ve středu zbytků supernovy nachází neutronová hvězda.
Supernova 1987A
Supernova 1987A byla poprvé pozorována 23. února 1987 a zářila výrazně po několik měsíců. Šlo o supernovu typu II, při které je detekován vodík. Postupně astronomové vystopovali její umístění do vzdálenosti 160 000 světelných let v sousední galaxii Velký Magellanův Oblak.
Následná pozorování centrální části zbytků supernovy byla nicméně znemožněna přítomností neprůhledného materiálu. Nebylo tak zřejmé, zda v supernově vznikla neutronová hvězda, nebo černá díra. A pokud neutronová hvězda vznikla, zda se do černé díry nezhroutila.
Nová pozorování ukazují přítomnost ionizovaných atomů, kterou nelze vysvětlit bez přítomnosti neutronové hvězdy.
Po dlouhém hledání byla nalezena neutronová hvězda ve zbytcích nedávné blízké supernovy
2. 12. 2019 Vědcům se konečně podařilo najít zbytky hvězdy, která způsobila supernovu pozorovanou v roce 1987. Tehdejší supernova nesoucí označení SN 1987A byla nejbližší pozorovaná v moderním období. V místě exploze ve Velkém Magellanově oblaku nyní vědci našli neutronovou hvězdu, která se doposud ukrývala v hustém mračnu prachu. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal.
Až teprve výkonná observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) našla v oblaku plynů a prachu shluk s větší hustotou než v jejím okolí. Nachází se navíc v místě, kde vědci neutronovou hvězdu očekávali.
Světlo z neutronové hvězdy je nicméně pohlceno okolními částicemi a nelze jej pozorovat přímo. Prachové částice se však díky neutronové hvězdě zahřívají a emitují submilimetrové světlo, které citlivá observatoř ALMA dokáže zachytit.
Supernova 1987A
Supernova 1987A byla poprvé pozorována 23. února 1987 a zářila výrazně po několik měsíců. Šlo o supernovu typu II, při které je detekován vodík. Postupně astronomové vystopovali její umístění ve vzdálenosti 160 000 světelných let v sousední galaxii Velký Magellanův Oblak.
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích