Nejnovější zprávy z kategorie

Čína

9. května 2021
Čína

Čína vypustila na oběžnou dráhu první modul své orbitální stanice, použitá raketa dopadla do oceánu

Čína vypustila na oběžnou dráhu první modul své orbitální stanice, použitá raketa dopadla do oceánu

Čína ve čtvrtek 29. května poslala na oběžnou dráhu první část své budoucí orbitální stanice. Modul Tianhe, který vynesla nově vyvinutá těžká raketa Long March 5B (Dlouhý pochod, Chang Zheng), se stane základem pro novou orbitální stanici. Vesmírnou stanici chce asijský stát dokončit do konce příštího roku a měla by pojmout tříčlennou posádku.

3. května 2021
Čína

V Číně se líbí rakety SpaceX, tamní státem vlastněná firma představila koncept podobný Starship

V Číně se líbí rakety SpaceX, tamní státem vlastněná firma představila koncept podobný Starship

Čínská společnost China Academy of Launch Vehicle Technology představila během Národního dne vesmíru koncept suborbitální dopravy pasažérů po Zemi. Cestující by podle něj využili raketu, která se nápadně Starship od SpaceX. Ta by je po vertikálním startu dopravila na hranici vesmíru, odkud by se dneska zpět na Zemi na místo určení. Podle Elona Muska by mohla tímto způsobem trvat cesta kamkoliv na Zemi do jedné hodiny.

24. dubna 2021
Tianwen-1

Čínský rover Zhurong přistane na povrchu Marsu v polovině května

Čínský rover Zhurong přistane na povrchu Marsu v polovině května

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Na její palubě se ukrývá přistávací modul a rover, které čekají na signál z operačního střediska k oddělení. Ten by měl přijít někdy v polovině května. Přistávací modul s roverem potom zamíří do oblasti Utopia Planitia, kde budou provádět vědecky výzkum. V uplynulých týdnech Čína potvrdila, že vědecká data z mise bude sdílet s mezinárodními partnery včetně NASA.

20. dubna 2021
Čína

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy
22. 3. 2021
Chang´e

Sonda z čínské mise Change 5 dorazila do Lagrangeova bodu v rámci své prodloužené mise

22. 3. 2021 Vesmírná sonda, která koncem loňského roku dopravila vzorky hornin z Měsíce na oběžnou dráhu Země, dorazila k Lagrangeovu bodu L1 systému Země-Slunce. Na své prodloužené misi zamířila sonda z okolí Země směrem ke Slunci do místa, kde se gravitace naší planety a hvězdy vzájemně vyrovnává.

10. 2. 2021
Tianwen-1

Čínská sonda Tianwen-1 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu

10. 2. 2021 Kolem středečního poledne vstoupila úspěšně čínská sonda Tianwen-1 na oběžnou dráhu kolem planety Mars. Jde o druhé zařízení během jednoho dne, které k Marsu ze Země přiletělo, včera na orbitu planety vstoupila arabská sonda Hope. Na rozdíl od včerejší události, čínská vesmírná

9. 2. 2021
Mars

Arabská sonda Hope úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu, zítra by měla přiletět také čínská sonda Tianwen-1

9. 2. 2021 Vesmírná sonda Hope ze Spojených arabských Emirátů úspěšně zpomalila a vstoupila na oběžnou dráhu Marsu v úterý 9. února krátce po páté hodině odpoledne. Je první z trojice vesmírných sond, které mají k planetě v únoru přiletět. Následovat ji bude hned ve středu sonda Tianwen-1 z Číny a

7. 1. 2021
Rakety

V roce 2020 letělo do vesmíru nejvíce raket z USA, následovaly čínské a ruské rakety

7. 1. 2021 V roce 2020 proběhlo celkem 44 úspěšných startů amerických raket, zejména Falconů 9, které letěly 25x. Čínských raket vyletělo do vesmíru 35 a ruských 17 (včetně těch, které startují z evropského kosmodromu Kourou). Evropské rakety vyletěly do vesmíru celkem 4x, stejně jako ty japonské.

2. 1. 2021
Měsíc

Čínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu

2. 1. 2021 Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.

27. 12. 2020
Měsíc

Nový způsob počítání kráterů na Měsíci pomocí umělé inteligence přinesl zatím jejich největší počet

27. 12. 2020 Počítání kráterů pomocí metody machine learning odhalilo na povrchu Měsíce téměř 110 tisíc kráterů. Nový způsob tak přinesl zatím největší počet lunárních kráterů. Díky automatickému způsobu rozeznávání byly krátery spočítány rekordně rychle.

22. 12. 2020
Chang´e

Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

22. 12. 2020 Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by