Lagrangeovy body (librační centrum) se nachází mezi každými dvěma hmotnými tělesy (například Země-Slunce). Vyrovnává se v nich gravitační a odstředivá síla, čímž vzniká stabilní prostředí ve vztahu k oběma objektům. V lagrangeových bodech se mohou nacházet zachycené planetky (trojany). Jsou zde také posílány některé vesmírné sondy, zejména teleskopy, které mohou mít v bodu L2 nerušený výhled na hluboký vesmír.
Předpokládaný start | Cíl | |
---|---|---|
Roman Space Telescope | 2026 | Lagrangeovy body |
NEO Surveyor | 06 / 2028 | Lagrangeovy body |
NEOMIR | 2030 | Lagrangeovy body |
Habitable Worlds Observatory | 2030s | Lagrangeovy body |
Vigil | 2031 | Lagrangeovy body |
ATHENA | 2035 | Lagrangeovy body |
Mise | Start | Status |
---|---|---|
LISA Pathfinder | 3. 12. 2015 - 30. 6. 2017 | Ukončená: Úspěch |
Na internetu i v dalších médiích se objevily zprávy o plánech NASA na vybudování vesmírné stanice Gateway v Lagrangeově bodu 2 systému Země - Měsíc. Šlo by o základnu, ze které by probíhal průzkum odvrácené strany Měsíce, přilehlých planetek a v neposlední řadě také startovací místo pro první pilotovanou misi na Mars. Jde o téma, kterého se média s radostí chytla, je však třeba tyto naděje krásné budoucnosti ve vesmíru trošku přibrzdit, a to z prostého důvodu - nejsou peníze.
Návrh počítá s novou vesmírnou stanicí obývanou astronauty, která by se nacházela v Lagrangeově bodě 2 systému Země - Měsíc. V tomto místě za oběžnou drahou Měsíce, v místě kde se vzájemně ruší gravitace obou těles, by šlo vesmírnou stanici zaparkovat a udržet bez nutnosti výrazné spotřeby paliva. Momentálně však tak daleko od Země ještě lidská noha nebyla a projekt je tak zatím spíše vizí budoucnosti než vesmírný program s jasným cílem.
Evropská vesmírná agentura v říjnu vybrala dvě vesmírné mise k realizaci v rámci svého programu Cosmic Vision 2015-25, Solar Orbiter a Euclid. Zatímco první ze jmenovaných se zaměří na naši mateřskou hvězdu, teleskop Euclid obrátí své senzory do hlubin vesmíru, kde bude hledat projevy temné energie. ESA teď schválila design této mise a dala povolení k přechodu do výrobní fáze.
Týmu maďarských vědců se podařilo potvrdit existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země. Nachází se v Lagrangeových bodech L4 a L5 systému Země-Měsíc, ve vzdálenosti zhruba 400 tisíc kilometrů. Tyto oblaky byly poprvé pozorovány už v roce 1961 polským astronomem Kazimierzem Kordylewskim, ale jejich extrémní průhlednost vedla k mnoha rozporuplným názorům ve vědecké komunitě. Nová vědecká studie vyšla v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society a potvrzuje existenci těchto oblaků v místech, kde byly před více než 50 lety poprvé pozorovány.
Čína plánuje vyslat 21. května do vesmíru orbitální sondu Queqiao, která bude sloužit jako komunikační satelit pro nadcházející lunární misi Change 4 jejímž cílem je přistát na odvrácené straně Měsíce. Družice Change 4 bude obíhat lagrangeův librační bod L2 (systému Země-Měsíc), ze kterého bude mít pohled jak na odvrácenou stranu Měsíce, tak na povrch Země a bude moci přenášet komunikaci z roveru na středisko operací v Číně.