Po dlouhém hledání se vědcům konečně podařilo nalézt ve volném vesmíru molekuly hydridu helia, první molekulární vazbu při vývoji vesmíru. Jedná se o jednoduchý iont, který vzniká při reakci protonu s atomem helia. V laboratorních podmínkách byla tato látka vyprodukována poprvé už v roce 1925 a v 70. letech bylo předpovězeno, že by se měla ve vesmíru vyskytovat přirozeně. Vědci jí našlo pomocí observatoře SOFIA v planetární mlhovině NGC 7027.
První molekuly ve vesmíru vznikly teprve poté, co se samotný vesmír ochladil pod teplotu 4000 kelvinů, do té doby existovaly pouze samostatné atomy a subatomární částice. Hydrid helia byl pravděpodobně prvním typem molekuly, která ve vesmíru vznikla, doposud se však nepodařilo jej ve vesmíru pozorovat. Mohla za to zemská atmosféra a specifické podmínky nutné pro její pozorování. Aktuální objev se podařil z atmosférické observatoře SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) umístěné v trupu Boeingu 747. Letadlo, které provozuje NASA a DLR, létá vysoko v atmosféře a umožňuje tak pozorování v infračerveném spektru, které je jinak zemskou atmosférou pohlcováno. Planetární mlhovina NGC 7027 se nachází asi 3 000 světelných let daleko v souhvězdí Labutě. Jde o jednu z nejzářivějších známých podobných útvarů, které vznikají na konci života hvězd, když odhodí své horní vrstvy do okolí. NGC 7027 je pouhých 600 let.
Vesmír skýtá nespočet různých objektů a úkazů, málo které se však svou krásou a rozličností vyrovnají mlhovinám. Jejich barvy, tvary i samotný původ ukazují nádheru vesmíru, jehož jsme součástí.