Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhovině

22. 4. 2019
Raný vesmírChemieMlhoviny

Po dlouhém hledání se vědcům konečně podařilo nalézt ve volném vesmíru molekuly hydridu helia, první molekulární vazbu při vývoji vesmíru. Jedná se o jednoduchý iont, který vzniká při reakci protonu s atomem helia. V laboratorních podmínkách byla tato látka vyprodukována poprvé už v roce 1925 a v 70. letech bylo předpovězeno, že by se měla ve vesmíru vyskytovat přirozeně. Vědci jí našlo pomocí observatoře SOFIA v planetární mlhovině NGC 7027.

Mlhovina NGC 7027

Mlhovina NGC 7027 Mlhovina NGC 7027 zachycená Hubblovým teleskopem.



První molekuly ve vesmíru vznikly teprve poté, co se samotný vesmír ochladil pod teplotu 4000 kelvinů, do té doby existovaly pouze samostatné atomy a subatomární částice. Hydrid helia byl pravděpodobně prvním typem molekuly, která ve vesmíru vznikla, doposud se však nepodařilo jej ve vesmíru pozorovat. Mohla za to zemská atmosféra a specifické podmínky nutné pro její pozorování.

Aktuální objev se podařil z atmosférické observatoře SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) umístěné v trupu Boeingu 747. Letadlo, které provozuje NASA a DLR, létá vysoko v atmosféře a umožňuje tak pozorování v infračerveném spektru, které je jinak zemskou atmosférou pohlcováno.

Planetární mlhovina NGC 7027 se nachází asi 3 000 světelných let daleko v souhvězdí Labutě. Jde o jednu z nejzářivějších známých podobných útvarů, které vznikají na konci života hvězd, když odhodí své horní vrstvy do okolí. NGC 7027 je pouhých 600 let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Raný vesmír

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií
9. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

celý článek

Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla
19. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.

celý článek

NASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku
8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.

celý článek

U nejvzdálenější známé galaxie byl pozorován nejstarší a nejvzdálenější záblesk radiace
16. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Zatím nejvzdálenější známá galaxie nese označení GN-z11 se nachází neuvěřitelných 32 miliard světelných daleko. Vědcům pracujícím s teleskopem Keck na Havaji se u ní podařilo na krátkou dobu zachytit několikasetkrát zvýšenou zářivost v infračerveném světle. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by mohlo jít o záblesk gama záření z doby krátce po velkém třesku. Pokud se to potvrdí, jednalo by se o nejstarší známý gama záblesk.

celý článek

Drobný vesmírný teleskop bude zkoumat, jak se vesmír ve svém zárodku dostal z temných věků
23. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci z University of Colorado Boulder vyvíjí malou družici SPRITE, která bude mít za úkol zjistit více o epoše vývoje vesmíru nazývané re-ionizace, kdy se světlo z prvních hvězd začalo volně šířit vesmírem. Zařízení, které bude zkoumat vesmír v ultrafialovém světle, by mohlo letět do vesmíru v roce 2022.

celý článek

Astronomové našli v sousední galaxii kulovou hvězdokupu s nejnižším obsahem těžkých prvků
21. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům pracujícím s teleskopy Keck I a CFHT se podařilo objevit v blízké galaxii Andromeda masivní kulovou hvězdokupu s extrémně nízkým obsahem prvků těžších než vodík a helium. Obsah železa v této skupině hvězd je 800x nižší než u Slunce a 3x nižší než u hvězdokupy, která měla doteď nejnižší známý obsah železa.

celý článek

Objev pěti vzácných rádiových galaxií vědcům prozradí více o raném vesmíru
23. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové detekovali pětici nových velkých rádiových galaxií (Giant Radio Galaxies, GRG). Mají velikosti mezi 2,3 a 2,6 milionů světelných let napříč (pro srovnání: Mléčná dráha má napříč mezi 150 - 200 tisíci světelných let). Studiem tohoto typu galaxií chtějí zjistit více o rádiových zdrojích ve vesmíru.

celý článek