Kouzelné mlhoviny: Z mlhoviny Mravenec vyzařují infračervené laserové signály, uvnitř by mohla být binární hvězda

21. 05. 2018

Mlhoviny Herschel

Mezinárodní tým astronomů objevil neobvyklé laserové emise, které indikují existenci binárního hvězdného systému v jádru planetární mlhoviny Mravenec. Své závěry uvádí na základě pozorování evropským vesmírným teleskopem Herschel, který sbírá infračervené světlo. Podle vědců je uprostřed mlhoviny jednak bílý trpaslík jako pozůstatek červeného obra, který mlhovinu vytvořil, a také další hvězda, která zapříčiňuje emise infračerveného světla, které zachytili.

Mlhovina Mravenec

Mlhovina MZ 3 (Menzel 3) označovaná také jako Mlhovina Mravenec (Ant Nebula) zachycená teleskopem Hubble.

Image credit: NASA, ESA and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Když se hvězda svou hmotností blízká našemu Slunci (0,3-8 hmotností Slunce) dostane ke konci svého života, vstoupí do fáze červeného obra. Jde o stádium hvězdného života, při kterém dochází k nafouknutí objemu hvězdy a postupnému odhazování jejích horních vrstev do okolí. Uprostřed však zůstává hustý bílý trpaslík, který existuje další miliardy let. Planetární mlhovina je objekt tvořený bílým trpaslíkem, který osvětluje dříve odhozené plyny červeným obrem.

Vědcům se nyní podařilo v mlhovině Mravenec detekovat intenzivní laserové emise v infračerveném spektru. Existuje jen pár podobných známých úkazů, kdy k nám z vesmíru přichází takto soustředěný infračervený paprsek. 

Detekovaný paprsek by podle jejich teorie mohl vzniknout v plynech, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti bílého trpaslíka. Podle modelů formování planetárních mlhovin je však prostor mezi hvězdou a oblaky materiálu zcela prázdný. Mohlo by tedy jít o další hvězdu. Do nitra mlhoviny bohužel není moc dobře vidět, astronomové pozorují hlavně její vnější slupku tvořenou z plynů, osvícenou zevnitř. Proniknout skrze se podařilo až infračervenému teleskopu Herschel. 

Astronomové tak vidí kolem bílého trpaslíka disk rotujícího materiálu, což je zároveň jediné možné vysvětlení, jak u hvězdy udržet materiál, který by její gravitace rychle nepohltila. Doposud se však nepodařilo pozorovat druhou hvězdu, která by udržovala disk kolem bílého trpaslíka při životě.

Pokud by v jádru mlhoviny skutečně byla binární hvězda, určitě by svou gravitací ovlivňovala vznik planetární mlhoviny, která ji obklopuje.

Mlhovina Mravenec se nachází asi 8 000 světelných let daleko v souhvězdí Pravítka.