Z mlhoviny Mravenec vyzařují infračervené laserové signály, uvnitř by mohla být binární hvězda

21. 5. 2018

Mezinárodní tým astronomů objevil neobvyklé laserové emise, které indikují existenci binárního hvězdného systému v jádru planetární mlhoviny Mravenec. Své závěry uvádí na základě pozorování evropským vesmírným teleskopem Herschel, který sbírá infračervené světlo. Podle vědců je uprostřed mlhoviny jednak bílý trpaslík jako pozůstatek červeného obra, který mlhovinu vytvořil, a také další hvězda, která zapříčiňuje emise infračerveného světla, které zachytili.

Mlhovina Mravenec

Mlhovina Mravenec Mlhovina MZ 3 (Menzel 3) označovaná také jako Mlhovina Mravenec (Ant Nebula) zachycená teleskopem Hubble.



Když se hvězda svou hmotností blízká našemu Slunci (0,3-8 hmotností Slunce) dostane ke konci svého života, vstoupí do fáze červeného obra. Jde o stádium hvězdného života, při kterém dochází k nafouknutí objemu hvězdy a postupnému odhazování jejích horních vrstev do okolí. Uprostřed však zůstává hustý bílý trpaslík, který existuje další miliardy let. Planetární mlhovina je objekt tvořený bílým trpaslíkem, který osvětluje dříve odhozené plyny červeným obrem.

Vědcům se nyní podařilo v mlhovině Mravenec detekovat intenzivní laserové emise v infračerveném spektru. Existuje jen pár podobných známých úkazů, kdy k nám z vesmíru přichází takto soustředěný infračervený paprsek. 

Detekovaný paprsek by podle jejich teorie mohl vzniknout v plynech, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti bílého trpaslíka. Podle modelů formování planetárních mlhovin je však prostor mezi hvězdou a oblaky materiálu zcela prázdný. Mohlo by tedy jít o další hvězdu. Do nitra mlhoviny bohužel není moc dobře vidět, astronomové pozorují hlavně její vnější slupku tvořenou z plynů, osvícenou zevnitř. Proniknout skrze se podařilo až infračervenému teleskopu Herschel. 

Astronomové tak vidí kolem bílého trpaslíka disk rotujícího materiálu, což je zároveň jediné možné vysvětlení, jak u hvězdy udržet materiál, který by její gravitace rychle nepohltila. Doposud se však nepodařilo pozorovat druhou hvězdu, která by udržovala disk kolem bílého trpaslíka při životě.

Pokud by v jádru mlhoviny skutečně byla binární hvězda, určitě by svou gravitací ovlivňovala vznik planetární mlhoviny, která ji obklopuje.

Mlhovina Mravenec se nachází asi 8 000 světelných let daleko v souhvězdí Pravítka.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mlhoviny

Teleskop Hubble prozkoumal detaily Řasové mlhoviny. Vznikla při explozi masivní hvězdy před 10 000 roky

5. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop Hubble vyfotil detail zbytků exploze supernovy v souhvězdí Labutě. Mlhovina, která po ní zůstala, nyní na obloze zabírá plochu více než šesti Měsíců v úplňku. Teleskop Hubble se zaměřil na její část, kde se mísí nárazové vlny a materiál ze zaniklé hvězdy.

celý článek

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

6. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

celý článek

Nové snímky z teleskopu Hubble ukazují hvězdu Eta Carinae směřující k velké explozi

7. 7. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hvězda Eta Carinae se nachází ve vzdálenosti 7,5 tisíce světelných let a v 19 století byla po krátkou dobu jednou z nejjasnějších hvězd na naší obloze. Hvězda tehdy prošla Velkou erupcí, při které se její svítivost na několik let výrazně navýšila. Detailní snímky z dnešní doby ukazují, jak hvězda vyvrhuje množství materiálu do svého okolí a postupně míří k supernově, která bude jasně viditelná i ze Země. Na nových snímcích z teleskopu Hubble nyní vědci také pozorují materiál, který tam doposud pozorován nebyl.

celý článek

Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhovině

22. 4. 2019 (novější než zobrazený článek)

Po dlouhém hledání se vědcům konečně podařilo nalézt ve volném vesmíru molekuly hydridu helia, první molekulární vazbu při vývoji vesmíru. Jedná se o jednoduchý iont, který vzniká při reakci protonu s atomem helia. V laboratorních podmínkách byla tato látka vyprodukována poprvé už v roce 1925 a v 70. letech bylo předpovězeno, že by se měla ve vesmíru vyskytovat přirozeně. Vědci jí našlo pomocí observatoře SOFIA v planetární mlhovině NGC 7027.

celý článek

Nedaleký hvězdný systém by mohl v brzké explozi doprovázet první záblesk gama záření v Mléčné dráze

21. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Vědci loni s pomocí teleskopu VLT objevili trojhvězdu s masivními a velmi aktivními hvězdami krátce před explozí supernovy. Nachází se relativně blízko a mohlo by v budoucnu jít o první detekovaný zdroj gama záření v naší vlastní galaxii. Hvězdný systém s oficiálním označením 2XMM J160050.7-514245 dostal neoficiální jméno Apep a nachází se asi 8 tisíc světelných let daleko.

celý článek

Teleskop Hubble zachytil obří stín v mlhovině Serpens

5. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop Hubble zaměřil své zrcadlo směrem do souhvězdí Hada, k mlhovině Serpens (Serpens Nebula). Část mlhoviny ozařuje hvězda HBC 672, která zároveň vrhá obří stín na jiné části mlhoviny. Stín z mladé hvězdy, který se táhne světelné roky daleko je zřejmě tvořen protoplanetárním diskem, který se nachází v těsné blízkosti hvězdy a jinak není pozorovatelný.

celý článek

První detailní snímek vzdálené hvězdy ukazuje její nestabilitu před vytvořením planetární mlhoviny

13. 2. 2018

Mezinárodní tým astronomů pořídil první detailní snímky povrchu obří hvězdy. Na snímku jsou viditelné komplexní oblasti pohybujícího se materiálu a jde o první detail vzdálené hvězdy, který se podařilo pořídit. Jde o hvězdu π1 Gruis, což je starý červený obr na konci svojí existence, který je asi 350x větší než Slunce a nachází se ve vzdálenosti 530 světelných let.

celý článek