Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro únor 2021.
Slunce a Alfa Centauri Nejbližší hvězdou Slunci je Proxima Centuari, jde o jednu ze tří hvězd systému Alfa Centauri a nachází se 4,22 světelných let daleko. Nejvzdálenější lidská sonda Voyager 1 je od Země vzdálená asi 16 světelných hodin.
New Horizons - 50 AU, 7 světelných hodin
New Horizons je jediná vzdálená vesmírná sonda, která odstartovala v tomto století (2006), v roce 2015 proletěla kolem Pluta a začátkem roku 2019 proletěla kolem planetky MU69. Aktuálně (únor 2021) se nachází asi 50 AU od Země. Sonda New Horizons opustila gravitační pole Země doposud nejvyšší rychlostí v historii a stala se také nejrychleji se pohybujícím uměle vytvořeným tělesem v okolí Země.Pioneer 11 - 105,5 AU, 14,5 světelných hodin
Čtvrtým nejvzdálenějším uměle vyrobeným objektem ve vesmíru je sonda Pioneer 11, která odstartovala v dubnu 1973. Po průletu kolem Jupiteru se jako první umělá družice v roce 1979 dostala k planetě Saturn. Poté zamířil Pioneer 11 ke hvězdě v souhvězdí Orla, vzdálené 125 světelných let, pokud nenarazí na nějakou překážku, dorazí k ní za 4 miliony let. V únoru 2021 byla sonda vzdálená přes 105 AU.Voyager 2 - 127 AU, 17,5 světelných hodin
V roce 1977 se vydal na cestu k vnějším planetám sluneční soustavy Voyager 2, označovaný také jako Mariner 12. Tato sonda prozkoumala 4 planety a je doposud jediným lidským zařízením, které navštívilo dvě z nich - k Neptunu a Uranu se od průletu Voyageru 2 žádný lidský objekt nedostal. Voyager 2 nesměřuje k žádné konkrétní hvězdě, ale měl by proletět ve vzdálenosti asi 4 světelných let od hvězdy Sirius.Pioneer 10 - 127 AU, 17,5 světelných hodin
Identická vesmírná sonda k Pioneer 11, byla také vypuštěna v roce 1973 a měla i podobné cíle, po průletu kolem Jupiteru a Saturnu ale zamířila opačným směrem. Dnes je Pioneer 10 druhým nejvzdálenějším lidmi vyrobeným objektem ve vesmíru a směřuje ke hvězdě Aldebarran v souhvězdí Býka. Měl by k ní dorazit za 2 miliony let.Voyager 1 - 152 AU, 21 světelných hodin
Voyager 1 se vydal na svou cestu v září 1977, po využití gravitační asistence planet Jupiter a Saturn zrychlil až na rychlost 61 tisíc kilometrů za hodinu a stal se do té doby nejrychleji se pohybujícím lidmi vyrobeným objektem. Dnes je také nejvzdálenějším objektem a stále sbírá nové informace o vnějších vrstvách solárního systému. Vesmírná sonda Voyager 1 se také stala první sondou, která opustila sluneční soustavu a nyní zkoumá mezihvězdný prostor. To je pět velvyslanců lidstva, kteří jsou na cestě ven ze sluneční soustavy k sousedním světům. Ani jedna ze sond k nim ale nedorazí dříve než za stovky tisíc let, aktuálně není ve vývoji ani žádná další vesmírná sonda, která by měla k okraji sluneční soustavy zamířit. Nedávno se však objevil koncept vesmírné mise Trident, která by mohla v roce 2038 proletět kolem Neptunu a zamířit dál k okraji sluneční soustavy. Ve vývoji jsou však koncepty, s jejichž pomocí by mohly vesmírné sondy navštívit sousední hvězdy, možná ještě za našich životů. Jedním z nich je projekt Breakthrough Starshot, který by prostřednictvím laserů a solární plachetnice vyslal mikrosondu k sousední hvězdě Alfa Centauri. Tento projekt je však ještě v plenkách, aktuálně se stále ověřují jednotlivé součásti navrženého konceptu. Technologický vývoj však jde stále kupředu a objevují se stále nové, originální koncepty jak dosáhnout hvězd. V následujících letech se tak jistě máme na co těšit, co se týká cest mimo sluneční soustavu.
Na raketě Long March 4B vyletěl na oběžnou dráhu satelit Shiyan 6, který má za cíl ověřit některé nové technologie. Patří mezi ně mimo jiné speciální černý nátěr na snímacím zařízení, který má zajistit pohlcení světla a vylepšení citlivosti optiky na palubě. Družice bude také zkoumat prostředí na oběžné dráze.
Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Na její palubě se ukrývá přistávací modul a rover, které čekají na signál z operačního střediska k oddělení. Ten by měl přijít někdy v polovině května. Přistávací modul s roverem potom zamíří do oblasti Utopia Planitia, kde budou provádět vědecky výzkum. V uplynulých týdnech Čína potvrdila, že vědecká data z mise bude sdílet s mezinárodními partnery včetně NASA.
celý článekTým specialistů v NASA schválil design sondy Europa Clipper a posunul tak misi do další fáze. Tzv. Critical Design Review hodnotí navržené instrumenty sondy a design samotné mise. Po tomto milníku přichází na řadu sestavení jednotlivých komponent a jejich důkladné testování. Mise Europa Clipper by měla odstartovat v roce 2024.
celý článekCubesaty jsou drobné družice skládané z krychlových dílů o hraně 10 cm. Většinou jsou využívány pro demonstraci nových technologií na oběžné dráze Země. Jsou levné na výrobu i dopravu do vesmíru, kvůli malým rozměrům je nicméně složité je vybavit efektivním pohonem. To by se mělo v následujících letech změnit: evropská mise M-Argo pošle první cubesat jeho vlastní silou do meziplanetárního prostoru, bude zkoumat zatím neprozkoumanou kategorii planetek.
celý článekDo laboratoře JPL dorazilo tělo budoucí vesmírné sondy Psyche. Zařízení s označením Chassis má v sobě už integrovaný pohonný systém, anténu a po sestavení bude hostit také vědecké instrumenty. Následovat bude sestavení sondy a postupné testování jednotlivých systémů a sondy jako celku. Start mise je plánovaný na srpen příštího roku.
Detailní průzkum největšího měsíce planety Saturn Titanu je v hledáčku vědců už dlouho. Je to dáno jeho unikátností ve sluneční soustavě, měsíc má totiž hustou atmosféru a jezera na povrchu tvořená metanem a dalšími sloučeninami. Nejvíce informací o Titanu máme z mise Cassini, která jej zkoumala z oběžné dráhy, a malého modulu Huygens, který přistál na jeho povrchu. NASA nyní plánuje novou misi Dragonfly, která na Titan vyšle létající sondu. Nově se také uvažuje o tom, že by součástí této mise byla i sonda návratová, která by si na Titanu sama vyrobila palivo potřebné pro cestu zpět k Zemi.
celý článekSonda MEV-2 ODS společnosti Northrop Grumman se přiblížila komunikační družici Intelsat-10-02. V nejbližších dnech by se k ní měla přichytit a nadále sloužit jako její pohonná jednotka. Jde o už druhé prodloužení životnosti družice pomocí servisní sondy přímo na oběžné dráze.
Slunce a Alfa Centauri
Nejbližší hvězdou Slunci je Proxima Centuari, jde o jednu ze tří hvězd systému Alfa Centauri a nachází se 4,22 světelných let daleko. Nejvzdálenější lidská sonda Voyager 1 je od Země vzdálená asi 16 světelných hodin.
Nejvzdálenější vesmírné sondy
Nejvzdálenější a nejrychlejší vesmírnou sondou je Voyager 1, následovaný družicí Pioneer 10, Voyager 2 a Pioneer 11, všechny čtyři sondy odstartovaly v 70. letech. Poslední je New Horizons, která na tomto snímku stále ještě míří k Plutu, kolem kterého proletěla v roce 2015.
New Horizons
vesmírná sonda NASA, která se v roce 2006 vydala jako první na průzkum Pluta a Kuiperova pásu, který leží za oběžnou dráhou této trpasličí planety. Samotný průlet kolem Pluta proběhl 14. července 2015, poté sonda zamířila hlouběji do Kuiperova pásu, k planetce 2014 MU69.
Z téměř tří tisíc známých pulzarů jen hrstka vydává tzv. obří rádiové pulzy, které svou intenzitou výrazně převyšují běžnou aktivitu hvězdy. Z nich pouze pulzar v Krabí mlhovině zvyšuje při těchto pulzech aktivitu také ve zbylých částech spektra. Energie uvolněná...
Společnost Blue Origin postupuje dál v testování svého suborbitálního systému pro komerční lety. Naposledy ve středu vyletěl v rámci mise NS-15 New Shepard do výšky 100 kilometrů, která je považována za hranici vesmíru. Před samotným letem došlo také na generálku nástupu...
NASA a SpaceX dál počítají s dubnovým startem mise Crew-2. Během druhého oficiálního letu nové vesmírné lodi poletí čtveřice astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. Na palubě budou dva astronauti NASA, jeden z ESA a jeden z Japonska (JAXA). NASA ani SpaceX pro tuto misi...
Na startovací rampě v Boca Chica se objevil nový prototyp vesmírné lodi Starship - SN15. Prototypy SN12, SN13 a SN14 nakonec nepoletí. Oproti svým předchůdcům SN8, SN9, SN10 a SN11 má stovky vylepšení. Kdy poletí SN15 zatím není zřejmé, ale mohlo by to být během dubna. Už v...
Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými...
Japonská firma ispace oznámila, že v příštím roce plánuje dopravit na povrch Měsíce rover spojených arabských emirátů. Zařízení o váze 10 kilogramů nese jméno Rashid a do vesmíru jej vynese raketa Falcon 9. Společnost iSpace poskytne přistávací modul a komunikaci pro misi....
Na raketě Long March 4B vyletěl na oběžnou dráhu satelit Shiyan 6, který má za cíl ověřit některé nové technologie. Patří mezi ně mimo jiné speciální černý nátěr na snímacím zařízení, který má zajistit pohlcení světla a vylepšení citlivosti optiky na palubě....
Otevřená hvězdokupa NGC 281 (známá také jako Pacmanova mlhovina, Pacman Nebula) se nachází v Mléčné dráze, ve vzdálenosti kolem 9 tisíc světelných let od Země. Indickým astronomům se jejím směrem podařilo pomocí teleskopu ARIES identifikovat 228 nových variabilních hvězd. Z...
S roverem Perseverance přiletěla v únoru na Mars také malá dvouvrtulová helikoptéra Ingenuity. Po dobu cesty byla umístěna ve spodní části trupu roveru. Začátkem dubna se už nicméně helikoptéra zcela oddělila od roveru. Podle aktuálních plánů NASA proběhne historicky první...
Pomocí dat z infračerveného teleskopu Spitzer se astronomům podařilo určit trojici nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků. Tyto objekty na pomezí mezi planetou a hvězdou se kolem svojí osy otočí zhruba jednou za hodinu. V nově publikované studii vědci uvažují nad tím, zda...