Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2021)

10. 2. 2021

Vesmírné sondy Sluneční soustava Voyager Pioneer New Horizons

Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro únor 2021.

Slunce a Alfa Centauri Nejbližší hvězdou Slunci je Proxima Centuari, jde o jednu ze tří hvězd systému Alfa Centauri a nachází se 4,22 světelných let daleko. Nejvzdálenější lidská sonda Voyager 1 je od Země vzdálená asi 16 světelných hodin.

New Horizons - 50 AU, 7 světelných hodin
New Horizons je jediná vzdálená vesmírná sonda, která odstartovala v tomto století (2006), v roce 2015 proletěla kolem Pluta a začátkem roku 2019 proletěla kolem planetky MU69. Aktuálně (únor 2021) se nachází asi 50 AU od Země. Sonda New Horizons opustila gravitační pole Země doposud nejvyšší rychlostí v historii a stala se také nejrychleji se pohybujícím uměle vytvořeným tělesem v okolí Země.

Pioneer 11 - 105,5 AU, 14,5 světelných hodin
Čtvrtým nejvzdálenějším uměle vyrobeným objektem ve vesmíru je sonda Pioneer 11, která odstartovala v dubnu 1973. Po průletu kolem Jupiteru se jako první umělá družice v roce 1979 dostala k planetě Saturn. Poté zamířil Pioneer 11 ke hvězdě v souhvězdí Orla, vzdálené 125 světelných let, pokud nenarazí na nějakou překážku, dorazí k ní za 4 miliony let. V únoru 2021 byla sonda vzdálená přes 105 AU.

Voyager 2 - 127 AU, 17,5 světelných hodin
V roce 1977 se vydal na cestu k vnějším planetám sluneční soustavy Voyager 2, označovaný také jako Mariner 12. Tato sonda prozkoumala 4 planety a je doposud jediným lidským zařízením, které navštívilo dvě z nich - k Neptunu a Uranu se od průletu Voyageru 2 žádný lidský objekt nedostal. Voyager 2 nesměřuje k žádné konkrétní hvězdě, ale měl by proletět ve vzdálenosti asi 4 světelných let od hvězdy Sirius.

Pioneer 10 - 127 AU, 17,5 světelných hodin
Identická vesmírná sonda k Pioneer 11, byla také vypuštěna v roce 1973 a měla i podobné cíle, po průletu kolem Jupiteru a Saturnu ale zamířila opačným směrem. Dnes je Pioneer 10 druhým nejvzdálenějším lidmi vyrobeným objektem ve vesmíru a směřuje ke hvězdě Aldebarran v souhvězdí Býka. Měl by k ní dorazit za 2 miliony let.

Voyager 1 - 152 AU, 21 světelných hodin
Voyager 1 se vydal na svou cestu v září 1977, po využití gravitační asistence planet Jupiter a Saturn zrychlil až na rychlost 61 tisíc kilometrů za hodinu a stal se do té doby nejrychleji se pohybujícím lidmi vyrobeným objektem. Dnes je také nejvzdálenějším objektem a stále sbírá nové informace o vnějších vrstvách solárního systému. Vesmírná sonda Voyager 1 se také stala první sondou, která opustila sluneční soustavu a nyní zkoumá mezihvězdný prostor.


To je pět velvyslanců lidstva, kteří jsou na cestě ven ze sluneční soustavy k sousedním světům. Ani jedna ze sond k nim ale nedorazí dříve než za stovky tisíc let, aktuálně není ve vývoji ani žádná další vesmírná sonda, která by měla k okraji sluneční soustavy zamířit. Nedávno se však objevil koncept vesmírné mise Trident, která by mohla v roce 2038 proletět kolem Neptunu a zamířit dál k okraji sluneční soustavy. 

Ve vývoji jsou však koncepty, s jejichž pomocí by mohly vesmírné sondy navštívit sousední  hvězdy, možná ještě za našich životů. Jedním z nich je projekt Breakthrough Starshot, který by prostřednictvím laserů a solární plachetnice vyslal mikrosondu k sousední hvězdě Alfa Centauri. Tento projekt je však ještě v plenkách, aktuálně se stále ověřují jednotlivé součásti navrženého konceptu.

Technologický vývoj však jde stále kupředu a objevují se stále nové, originální koncepty jak dosáhnout hvězd. V následujících letech se tak jistě máme na co těšit, co se týká cest mimo sluneční soustavu.

Další zprávy z kategorie
Vesmírné sondy

29. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírné sondy

K Marsu zamíří dvě malé sondy na komerční sondě Photon od společnosti Rocket Lab

Společnost Rocket Lab vyhrála kontrakt NASA na výrobu dvojice vesmírných sond EscaPADE k Marsu. Rocket Lab poskytne tělo vesmírných sond, které bude založeno na Photonu - kostře, kterou chce firma nabízet svým klientům. Cílem mise EscaPADE je studium interakce atmosféry Marsu a slunečního větru a do vesmíru. Start mise je zatím plánovaný na rok 2024, kdy bude Mars v blízkosti Země při svém oběhu kolem Slunce.

celý článek

28. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírné sondy

Solární plachetnice Lightsail-2 se na oběžné dráze Země udržuje už 2 roky pouze pomocí slunečního svitu

Nezisková organizace Planetary Society označila misi Lightsail-2 za úspěch už v roce 2019, kdy bylo zřejmé, že sluneční svit ovlivňuje její pohyb. Solární plachetnice byla vynesená do vesmíru raketou Falcon Heavy a od té doby se na oběžné dráze Země udržuje pouze pomocí slunečního záření. Nyní, po dvou letech ve vesmíru, solární plachetnice pořád funguje a má na to, vydržet ještě déle.

celý článek

25. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírné sondy

Prach zanáší solární panely sondy InSight na Marsu, mohlo by to ohrozit pokračování mise

Prach, který usedá na solární panely stacionární sondy InSight, výrazně snížil množství generované energie. Kvůli jejímu nedostatku je nutné vypínat některé přístroje sondy a v budoucnu by to mohlo vést až k ukončení mise. Sonda InSight přistála na Marsu koncem roku 2018 a její primární vědecké mise měla trvat 2 roky. Zařízení je nicméně stále v pořádku a NASA dosud počítala s fungováním sondy minimálně do konce roku 2022.

celý článek

17. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírné sondy

Sonda JUICE k planetě Jupiter podstoupí simulaci extrémních podmínek

Vývoj evropské vesmírné sondy JUICE postupuje do další fáze, ve které ji čeká testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C. V komoře o rozměrech 10x10x15 metrů projde kromě teplotních testů také vakuem.

celý článek

11. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírné sondy

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

celý článek

9. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírné sondy

Podívejte se na nové detailní snímky povrchu Ganymede, které v pondělí pořídila sonda Juno

Vesmírná sonda Juno v pondělí navštívila měsíc Ganymede u planety Jupiter. Jedná se první návštěvu po více než 20 letech od posledního přiblížení sondy Galileo. Sonda Juno proletěla ve vzdálenosti zhruba 1 000 kilometrů od povrchu měsíce a pořídila detailní snímky jeho povrchu. Zároveň také prozkoumala jeho magnetické pole. Výsledky z tohoto průletu mají potenciál výrazně posunout naše poznání Ganymede a zřejmě tak ovlivní budoucí mise k Jupiteru.

celý článek

22. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírné sondy

Čínský rover Zhurong v noci na sobotu úspěšně přistál na povrchu Marsu, jeho mise má trvat 3 měsíce

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil v noci z pátka na sobotu našeho času. Krátce po půlnoci úspěšně přistál v rozsáhlé oblasti Utopia Planitia, asi 40 kilometrů od svého plánovaného cíle.

celý článek