16. května 2021
VoyagerV datech ze sondy Voyager 1 se ukrývaly informace o hustotě mezihvězdného prostoru
Vesmírná sonda Voyager 1 opustila v roce 2012 jako první heliosféru, tedy ochrannou slupku obklopující sluneční soustavu. Od té doby se nachází v prostoru, ve kterém vnější vlivy převládají nad vlivem Slunce. Zkoumá tak vlastně okraj mezihvězdného prostoru, ze kterého posílá cenné informace zpátky na Zemi. Vědci nyní přišli na nový způsob jak kontinuálně měřit hustotu tohoto prostoru.
20. dubna 2021ČínaČína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy
Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.
10. února 2021Vesmírné sondyPět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2021)
Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro únor 2021.
31. srpna 2020EuropaPovrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený
Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.
Follow @LIVINGfUTUREczLidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?
Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).
7. 8. 2020Sluneční soustavaTvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládalo
7. 8. 2020 Heliosféra je bublina kolem Slunce, ve které převládají sluneční větry nad těmi galaktickými. Věci doposud uvažovali, že má tvar podobný kometě, který je výsledkem pohybu Slunce galaxií. Podle nového modelu tomu tak ale není, tvar heliosféry je zřejmě dost nepravidelný.
22. 11. 2019ČínaČína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu
22. 11. 2019 Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla
8. 11. 2019VoyagerSonda Voyager 2 při historicky druhém průletu hranicí heliosféry potvrzuje závěry z mise sesterské sondy
8. 11. 2019 Zatím jen dvě vesmírné sondy dokázaly doletět až do mezihvězdného prostoru. Voyageru 1 se to podařilo už v roce 2012, jeho sesterská sonda Voyager 2 potom dosáhla hranice heliosféry v loňském roce. Druhý průlet touto hranicí dal vědcům unikátní možnost porovnat dva regiony na okraji sféry vlivu
15. 10. 2019VoyagerSondy Voyager odhalily nečekané interakce kosmického záření s magnetickým polem sluneční soustavy
15. 10. 2019 Astronomové použili data z vesmírných sond Voyager 1 a 2 k detekci neočekávaného chování subatomárních částic na okraji sluneční soustavy. Využili k tomu sluneční erupci z roku 2012, kterou zachytily obě sondy uvnitř a vně sluneční soustavy. A právě díky tomu mohli vědci pozorovat na dvou
9. 7. 2019VoyagerNASA obětovala jeden instrument sondy Voager 2, aby pro ostatní zbylo dost tepla
9. 7. 2019 Vesmírná sonda Voyager 2 se podobně jako sesterská Voyager 1 nachází na hranici sluneční soustavy s mezihvězdným prostorem. V této oblasti pomalu končí vliv Slunce a začíná převládat vliv vnějšího vesmíru. To znamená více kosmického záření a také větší chlad. Aby mohly přístroje na
12. 12. 2018VoyagerVoyager 2 se připojil ke svojí sesterské sondě a vstoupil do mezihvězdného prostoru
12. 12. 2018 Teprve podruhé v historii opustila aktivní vesmírná sonda část sluneční soustavy, kde převládá vliv Slunce, a vstoupila do mezihvězdného prostoru. Po Sondě Voyager 1, která tento krok podstoupila v roce 2012, ji letos v listopadu následovala také sonda Voyager 2. Na rozdíl jejího dvojčete však
10. 10. 2018VoyagerSonda Voyager 2 se blíží ke hranici sluneční soustavy
10. 10. 2018 Operátoři mise Voyager 2 dostali od vzdálené sondy signály o nárůstu intenzity vysokoenergetických částic. To by mohlo znamenat, že se sonda blíží regionu zvanému heliopause, kde končí vliv Slunce, které blokuje část kosmického záření z mezihvězdného prostoru. Sesterská sonda Voyager 1
Voyager
Heliosféra, okraj
Voyager
Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro únor 2021.
Vědci NASA jsou na vážkách, ohledně toho, v jakém regionu se nachází nejvzdálenější lidmi vyrobený objekt, vesmírná sonda Voyager 1. Podle různých indikátorů se vědci snaží charakterizovat různé regiony, kterými na hranici naší sluneční soustavy sonda postupně prolétá. Některé faktory naznačují tomu, že Voyager 1 opouští sféru vlivu naší mateřské hvězdy, dostal se už ale do plnohodnotného mezihvězdného prostoru?
Vesmírná sonda Voyager 1 se podle NASA dostala do nové oblasti na okraji sluneční soustavy. Sonda se aktuálně nachází v místech, kde končí vliv magnetického pole, které je generováno naší hvězdou. Přesto, že se stále nachází uvnitř heliosféry, sonda Voyager se rychle blíží ke hranici mezihvězdného prostoru, podle vědců to mohou být už jen pouhé měsíce než Voyager 1 jako první umělý objekt opustí sluneční soustavu.
Vesmírná sonda Voyager 1 se stala prvním lidmi vytvořeným objektem, který opustil sluneční soustavu a vydal se na cestu mezihvězdným prostorem. Voyager odstartoval ze Země před 36 lety a za tuto dobu doletěl do vzdálenosti 18,7 miliard kilometrů. Analýza nových dat, na jejichž základě bylo určeno, že sonda vystoupila z heliosféry, se objevila ve čtvrtečním čísle magazínu Science. Přestože je Voyager nejvzdálenější objekt, nachází se zhruba 17 světelných hodin od Země, k nejbližší hvězdě je to ale 4,2 světelných let.
Už téměř 35 let se vesmírná sonda Voyager 1 blíží k hranici sluneční soustavy a vědci s NASA doufají, že ji již brzy překročí. Tento moment se podle nich opět přiblížil, alespoň to naznačují měření sondy, která zaznamenávají nárůst v detekci kosmického záření.