Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro únor 2021.
Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.
Heliosféra je bublina kolem Slunce, ve které převládají sluneční větry nad těmi galaktickými. Věci doposud uvažovali, že má tvar podobný kometě, který je výsledkem pohybu Slunce galaxií. Podle nového modelu tomu tak ale není, tvar heliosféry je zřejmě dost nepravidelný.
Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.
Follow @LIVINGfUTUREczV okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.
8. 11. 2019 Zatím jen dvě vesmírné sondy dokázaly doletět až do mezihvězdného prostoru. Voyageru 1 se to podařilo už v roce 2012, jeho sesterská sonda Voyager 2 potom dosáhla hranice heliosféry v loňském roce. Druhý průlet touto hranicí dal vědcům unikátní možnost porovnat dva regiony na okraji sféry vlivu
15. 10. 2019 Astronomové použili data z vesmírných sond Voyager 1 a 2 k detekci neočekávaného chování subatomárních částic na okraji sluneční soustavy. Využili k tomu sluneční erupci z roku 2012, kterou zachytily obě sondy uvnitř a vně sluneční soustavy. A právě díky tomu mohli vědci pozorovat na dvou
9. 7. 2019 Vesmírná sonda Voyager 2 se podobně jako sesterská Voyager 1 nachází na hranici sluneční soustavy s mezihvězdným prostorem. V této oblasti pomalu končí vliv Slunce a začíná převládat vliv vnějšího vesmíru. To znamená více kosmického záření a také větší chlad. Aby mohly přístroje na
12. 12. 2018 Teprve podruhé v historii opustila aktivní vesmírná sonda část sluneční soustavy, kde převládá vliv Slunce, a vstoupila do mezihvězdného prostoru. Po Sondě Voyager 1, která tento krok podstoupila v roce 2012, ji letos v listopadu následovala také sonda Voyager 2. Na rozdíl jejího dvojčete však
10. 10. 2018 Operátoři mise Voyager 2 dostali od vzdálené sondy signály o nárůstu intenzity vysokoenergetických částic. To by mohlo znamenat, že se sonda blíží regionu zvanému heliopause, kde končí vliv Slunce, které blokuje část kosmického záření z mezihvězdného prostoru. Sesterská sonda Voyager 1
14. 8. 2018 Vesmírná sonda New Horizons proletěla v roce 2015 kolem trpasličí planety Pluto a míří dál ven ze sluneční soustavy. Aktuálně se nachází 42,7 AU od Země a míří ke svému novoročnímu setkání s planetkou Ultima Thule. Když vědci za použití přístroje ALICE pořídili měření ultrafialového
31. 7. 2018 Vědci prozkoumali data z misí, které v historii studovaly měsíc Europa obíhající planetu Jupiter, aby potvrdili, že nejsilnější radiace se nachází na rovníku a naopak v blízkosti pólů je relativně slabá. Europa má pod svým povrchem globální oceán jehož materiál se někdy dostává až na
Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro únor 2021.
Vědci NASA jsou na vážkách, ohledně toho, v jakém regionu se nachází nejvzdálenější lidmi vyrobený objekt, vesmírná sonda Voyager 1. Podle různých indikátorů se vědci snaží charakterizovat různé regiony, kterými na hranici naší sluneční soustavy sonda postupně prolétá. Některé faktory naznačují tomu, že Voyager 1 opouští sféru vlivu naší mateřské hvězdy, dostal se už ale do plnohodnotného mezihvězdného prostoru?
Vesmírná sonda Voyager 1 se podle NASA dostala do nové oblasti na okraji sluneční soustavy. Sonda se aktuálně nachází v místech, kde končí vliv magnetického pole, které je generováno naší hvězdou. Přesto, že se stále nachází uvnitř heliosféry, sonda Voyager se rychle blíží ke hranici mezihvězdného prostoru, podle vědců to mohou být už jen pouhé měsíce než Voyager 1 jako první umělý objekt opustí sluneční soustavu.
Vesmírná sonda Voyager 1 se stala prvním lidmi vytvořeným objektem, který opustil sluneční soustavu a vydal se na cestu mezihvězdným prostorem. Voyager odstartoval ze Země před 36 lety a za tuto dobu doletěl do vzdálenosti 18,7 miliard kilometrů. Analýza nových dat, na jejichž základě bylo určeno, že sonda vystoupila z heliosféry, se objevila ve čtvrtečním čísle magazínu Science. Přestože je Voyager nejvzdálenější objekt, nachází se zhruba 17 světelných hodin od Země, k nejbližší hvězdě je to ale 4,2 světelných let.
Vesmírná sonda Voyager 1 se za dlouhé desítky let dostala na samotný okraj sluneční soustavy a letí stále dál, vstříc mezihvězdnému prostoru. Některé přístroje na palubě sondy stále pracují a sbírají cenné informace z místa, které ještě žádná sonda nenavštívila. Elektřina pro tyto přístroje se ale postupně stává velmi vzácnou, radioaktivní zdroj totiž dodává energii ve stále menší míře a postupně se vyčerpává. Voyager tak musí postupně vypínat přístroje, aby mohl fungovat co nejdéle a nasbírat co nejvíce vzácných informací.