Slunce a Alfa Centauri

Nejbližší hvězdou Slunci je Proxima Centuari, jde o jednu ze tří hvězd systému Alfa Centauri a nachází se 4,22 světelných let daleko. Nejvzdálenější lidská sonda Voyager 1 je od Země vzdálená asi 16 světelných hodin.

Credit: livingfuture.cz

Související článek

10. únor 2021

Vesmírné sondy

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2021)

Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro únor 2021.

Přečíst článek

28. únor 2018

Hvězdy

Erupce na nejbližší hvězdě Proxima Centauri by mohly být překážkou v obyvatelnosti jejích planet

Nové prozkoumání loňských pozorování sousední hvězdy Proxima Centauri přivádí vědce k odlišnému závěru - neexistují kolem ní pásy asteroidů, jak se dříve domnívali, místo toho hvězda zažívá intenzivní erupce. Tyto erupce pravděpodobně budou způsobovat neobyvatelnost jakýchkoliv planet v blízkosti této hvězdy. Studie s odlišnými závěry od těch loňských byla publikována v magazínu Astrophysical Journal Letters.

Přečíst článek

13. listopad 2017

Komety

Astronomové zkoumají složení Oortova oblaku analýzou komet, které z něj přilétají

Na palubě stratosférické observatoře SOFIA pozorovali astronomové kometu C/2012 K1, která podle dostupných údajů poprvé zamířila z Oortova oblaku do vnitřní sluneční soustavy. Složení komety má vědcům napovědět o podmínkách, které panují v této velmi vzdálené oblasti sluneční soustavy. Data získaná zmíněným pozorováním však neodpovídají tomu, co očekávali. Kometa obsahuje více uhlíku a její ocas je tvořen většími částečkami než jak tomu bylo u předchozích pozorování. Získané údaje pomáhají vědcům zpřesnit naši představu o Oortově oblaku, tato představa bude ještě jasnější po zprovoznění nového vesmírného teleskopu.

Přečíst článek