Mise | Start | Status |
---|---|---|
Mariner 10 | 3. 11. 1973 - 24. 3. 1975 | Ukončená: Úspěch |
MESSENGER | 3. 8. 2004 - 30. 4. 2015 | Ukončená: Úspěch |
Snímky pořízené kamerami vesmírné sondy Messenger odhalily zcela nový typ geologického útvaru a naznačují existenci doposud neznámého geologického procesu. Jde o velmi světlé oblasti, které mají namodralou barvu, vyskytují se po celé planetě a nepodobají se žádným jiným útvarům pozorovaným ve sluneční soustavě. Vědci z NASA je nazvali hollows (v překladu dutiny) a dál zkoumají jak vznikají a z čeho jsou složeny.
Vesmírná sonda Messenger je první umělou družicí planety nejblíže Slunci. První snímky z oběžné dráhy pořídila sonda 29. března, po několika dnech od příletu k planetě. První dny na oběžné dráze Merkuru kontrolovali inženýři v NASA postupně všechny vědecké přístroje na palubě, aby zjistili, zda nedošlo na 5 leté cestě sondy k jejich poškození. Sonda dorazila k Merkuru v pořádku a je připravena začít hlavní část své vědecké mise u doposud téměř neprozkoumané planety, rok trvající primární fáze mise začne v pondělí 4. dubna.
Na konci léta přišli vědci z NASA se zajímavým objevem, vesmírná sonda Messenger našla na planetě Merkur zcela nový typ geologických útvarů, hollows. Jde o nepravidelné sníženiny vyryté do skalnatého povrchu planety, které dosahují různých tvarů a velikostí, vyskytují se ve skupinách a jsou rozeseté po celé planetě. Nic takového ale zatím nikdo neviděl ani na Zemi, ani na jiných planetách. Co stojí za vznikem těchto zvláštních geologických útvarů?
Planeta Merkur má, stejně jako Země, jádro z kovů. Vnější jádro Merkuru je tekuté, doposud však nebylo zřejmé, jaké je jádro vnitřní. Nová analýza dat ze sondy MESSENGER, která planetu obíhala mezi roky 2011 a 2015, ukazuje, že vnitřní jádro je stejně jako u Země tuhé. A navíc je stejně velké jako vnitřní jádro Země (i když Země je více než 2x větší). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Geophysical Research Letters.
Podobně jako na Měsíci, i na Merkuru existuje voda na povrchu, a to ukrytá před slunečními paprsky, které by ji okamžitě vypařily do vesmíru. Naznačují to nová pozorování pořízená sondou Messenger, která je první umělou družicí planety nejblíže naší mateřské hvězdě.