Co stojí za nově objevenými geologickými útvary na Merkuru? Podle NASA vznikají stále nové dodnes

14. 12. 2011

Merkur Messenger Geologie ve vesmíru

Na konci léta přišli vědci z NASA se zajímavým objevem, vesmírná sonda Messenger našla na planetě Merkur zcela nový typ geologických útvarů, hollows. Jde o nepravidelné sníženiny vyryté do skalnatého povrchu planety, které dosahují různých tvarů a velikostí, vyskytují se ve skupinách a jsou rozeseté po celé planetě. Nic takového ale zatím nikdo neviděl ani na Zemi, ani na jiných planetách. Co stojí za vznikem těchto zvláštních geologických útvarů?

Merkur, hollows

hollows, neboli dutiny jsou doposud neznámé geologické útvary nalezené na planetě Merkur orbitální sondou Messenger. Od ostatních útvarů se odlišují svou světlou namodralou barvou a vyskytují se různě po planetě.

Image credit:

"Hollows pro nás byly velké překvapení, považovali jsme Merkur za fosílii, místo, kde se už milénia nic neděje, snad jen vznikají nové krátery. Ale hollows se zdají být mladší než krátery, ve kterých je nacházíme, a to by znamenalo, že povrch Merkuru se stále vyvíjí a na planetě probíhají nám zatím neznámé geologické procesy."
David Blewett, Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory

Orbitální sonda MRO našla na Marsu útvary, které hollows vzdáleně připomínají, zde se ale sníženiny vyskytují ve zmrzlém oxidu uhličitém, na Merkuru jsou vyryté do skály a navíc se od zbytku okolního povrchu odlišují svou barvou. Na planetě nejblíže Slunci není atmosféra, tedy nefouká vítr, neexistuje kapalná voda a nemůže tak docházet k erozi podobně jako na jiných planetách.

Sonda Messenger zjistila, že na Merkuru je nečekaně vysoké množství síry. Blewett věří, že s existencí hollows také musí souviset kopečky, které se mezi nimi objevují. Podle Blewetta dochází k vytlačení volatilního materiálu bohatého na síru na povrch planety, kde silná radiace ze Slunce na materiál působí a síru z něj odstraňuje, zůstává potom hornina s dutými skulinkami nebo přímo sníženiny, které pak pozoruje orbitální sonda svými kamerami.

Co za hollows skutečně stojí zatím vědci netuší, většina teorií pracuje s geologickými procesy, o kterých zatím nikdo nic neví, ani se jinak neprojevují. Dalším faktorem by mohla být intenzivní radiace z blízkého Slunce, která ozařuje povrch Merkuru. Jedno je však jisté už teď, Merkur skutečně není žádné nudné místo a nedávné prodloužení mise orbitální sondy Messenger má své opodstatnění. Vypadá to, že se můžeme těšit na další zajímavé informace o tak trošku opomíjené, drobné planetě, kde je den delší než celý rok.