Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

Výzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

Ceres, Bílá hora

Ceres, Bílá hora Snímek pořízený vesmírnou sondou Dawn 6. června 2015. V pravé horní části se nachází osamělá hora tyčící se do pětikilometrové výšky nad povrch.



Ceres

Jedním z konceptů je orbitální sonda k trpasličí planetě Ceres, kterou ještě do roku 2018 obíhala sonda Dawn. Z dat mise Dawn vědci zjistili, že nejbližší trpasličí planeta obsahuje množství vody a probíhají na ní doposud neznámé geologické procesy. Nová mise by měla odpovědět na otázky jako, kde dnešní největší těleso pásu asteroidů vzniklo a zda mohlo být někdy obyvatelné. Orbitální sonda by mohla být doplněna také jedním nebo více rovery, které by zkoumaly povrch. Ke zvážení je také pokus o dopravu vzorků hornin zpět na Zemi.

Venuše

Sousední planeta se v mnohém podobá Zemi. A v mnohém je také velmi odlišná. Přes svou blízkost však zatím nebyla zdaleka tak prozkoumána jako Mars, a to by chtěla změnit Martha Gilmore, která navrhuje realizovat vlajkovou misi k této planetě. I u Venuše vědce zajímá, zda byla někdy obyvatelná a jaké geologické procesy na ní probíhají (zda vůbec nějaké).

Enceladus

Podobně jako měsíc Europa u planety Jupiter, má i Enceladus u planety Saturn ledovou slupku, pod kterou se ukrývá oceán. Vědci by velmi rádi poslali na Enceladus ponorku, která by prozkoumala hlubiny tohoto oceánu. Jejím úkolem by bylo analyzovat vodu v okolí sopouchů na dně, kde by dokonce mohl existovat život.

Neptun

K Neptunu ani Uranu zatím nikdy neletěla dedikovaná sonda. Proletěla kolem nich pouze vesmírná sonda Voyager 2, která předtím proletěla také kolem Jupiteru a Saturnu. Nová mise k Neptunu by zkoumala z oběžné dráhy také jeho největší měsíc Triton, na jehož povrchu jsou patrné známky geologické aktivity a pod kterým by se mohl nacházet další ukrytý oceán.

Mars

Mars je v centru dění dlouhodobě, na jeho oběžné dráze i na povrchu je dlouhodobě rušno a dá se očekávat, že ruch nadále poroste. Jednou z nových misí k Marsu by mohla být také mise MORIE (Mars Orbiter for Resources, Ices, and Environments), která by mimo jiné z oběžné dráhy detailně zkoumala výskyt vodního ledu. Dalším konceptem vybraným k rozpracování je potom mise MOSAIC (Mars Orbiters for Surface-Atmosphere-Ionosphere Connections), která si klade za cíl lépe charakterizovat interakce mezi povrchem planety, její atmosférou a ionosférou.

Pluto a Kuiperův pás

V roce 2015 jsme mohli díky sondě New Horizons poprvé vidět jak Pluto skutečně vypadá. Sonda na začátku roku 2019 proletěla kolem další planetky v Kuiperově pásu a míří ven ze sluneční soustavy. Vědci už nyní plánují následovníka této mise, který by Pluto aspoň dva roky (pozemské) obíhal, a potom by zamířil k některé z dalších trpasličích planet v Kuiperově pásu.

Merkur

Kolem Merkuru doposud obíhala sonda MESSENGER a na cestě k němu je sonda Bepi-Colombo. Mezi novými koncepty se objevuje další mise, tentokrát s přistáním na povrchu planety. Rover by zkoumal z blízka horniny a jejich složení s tím, že by se soustředil na ten nejstarší terén. Kromě toho by sonda také sbírala informace o vnitřní struktuře planety, jejím magnetickém poli.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírné sondy

Čína poslala do vesmíru experimentální družici natřenou super černou barvou

14. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Na raketě Long March 4B vyletěl na oběžnou dráhu satelit Shiyan 6, který má za cíl ověřit některé nové technologie. Patří mezi ně mimo jiné speciální černý nátěr na snímacím zařízení, který má zajistit pohlcení světla a vylepšení citlivosti optiky na palubě. Družice bude také zkoumat prostředí na oběžné dráze.

Čínský rover přistane na povrchu Marsu v polovině května

6. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Na její palubě se ukrývá přistávací modul a rover, které čekají na signál z operačního střediska k oddělení. Ten by měl přijít někdy v polovině května. Přistávací modul s roverem potom zamíří do oblasti Utopia Planitia, kde budou provádět vědecky výzkum. V uplynulých týdnech Čína potvrdila, že vědecká data z mise bude sdílet s mezinárodními partnery včetně NASA.

celý článek

Mise Europa Clipper prošla schválením designu, nyní se dostává do fáze sestavení sondy

6. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Tým specialistů v NASA schválil design sondy Europa Clipper a posunul tak misi do další fáze. Tzv. Critical Design Review hodnotí navržené instrumenty sondy a design samotné mise. Po tomto milníku přichází na řadu sestavení jednotlivých komponent a jejich důkladné testování. Mise Europa Clipper by měla odstartovat v roce 2024.

celý článek

Evoluce Cubesatů: ESA je plánuje vybavit miniaturním pohonem a poslat je do hlubokého vesmíru

5. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Cubesaty jsou drobné družice skládané z krychlových dílů o hraně 10 cm. Většinou jsou využívány pro demonstraci nových technologií na oběžné dráze Země. Jsou levné na výrobu i dopravu do vesmíru, kvůli malým rozměrům je nicméně složité je vybavit efektivním pohonem. To by se mělo v následujících letech změnit: evropská mise M-Argo pošle první cubesat jeho vlastní silou do meziplanetárního prostoru, bude zkoumat zatím neprozkoumanou kategorii planetek.

celý článek

Do JPL dorazila hlavní komponenta vesmírné sondy Psyche

1. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Do laboratoře JPL dorazilo tělo budoucí vesmírné sondy Psyche. Zařízení s označením Chassis má v sobě už integrovaný pohonný systém, anténu a po sestavení bude hostit také vědecké instrumenty. Následovat bude sestavení sondy a postupné testování jednotlivých systémů a sondy jako celku. Start mise je plánovaný na srpen příštího roku.

Při misi Dragonfly by k Titanu mohla letět také sonda, která si na měsíci Saturnu sama vyrobí palivo pro cestu zpět

19. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Detailní průzkum největšího měsíce planety Saturn Titanu je v hledáčku vědců už dlouho. Je to dáno jeho unikátností ve sluneční soustavě, měsíc má totiž hustou atmosféru a jezera na povrchu tvořená metanem a dalšími sloučeninami. Nejvíce informací o Titanu máme z mise Cassini, která jej zkoumala z oběžné dráhy, a malého modulu Huygens, který přistál na jeho povrchu. NASA nyní plánuje novou misi Dragonfly, která na Titan vyšle létající sondu. Nově se také uvažuje o tom, že by součástí této mise byla i sonda návratová, která by si na Titanu sama vyrobila palivo potřebné pro cestu zpět k Zemi.

celý článek

Automatická sonda MEV-2 se připravuje na spojení s družicí, které má prodloužit životnost

12. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Sonda MEV-2 ODS společnosti Northrop Grumman se přiblížila komunikační družici Intelsat-10-02. V nejbližších dnech by se k ní měla přichytit a nadále sloužit jako její pohonná jednotka. Jde o už druhé prodloužení životnosti družice pomocí servisní sondy přímo na oběžné dráze.