Enceladus, Pluto nebo třeba Venuše. NASA vybrala deset konceptů planetárních misí k rozpracování

Výzkum těles sluneční soustavy je dlouhodobá záležitost. Planetární mise existují dlouhou dobu jen na papíře, potom následují dlouhé roky vývoje, cesty a samotný vědecký průzkum je pouze špičkou ledovce. NASA nyní vybrala několik konceptů zcela nových misí, které pomůže financovat, aby byly rozpracovány v konkrétní plány. Mnohé z těchto misí nebudou nikdy realizovány, některé však jistě ano.

Ceres, Bílá hora

Ceres, Bílá hora Snímek pořízený vesmírnou sondou Dawn 6. června 2015. V pravé horní části se nachází osamělá hora tyčící se do pětikilometrové výšky nad povrch.



Ceres

Jedním z konceptů je orbitální sonda k trpasličí planetě Ceres, kterou ještě do roku 2018 obíhala sonda Dawn. Z dat mise Dawn vědci zjistili, že nejbližší trpasličí planeta obsahuje množství vody a probíhají na ní doposud neznámé geologické procesy. Nová mise by měla odpovědět na otázky jako, kde dnešní největší těleso pásu asteroidů vzniklo a zda mohlo být někdy obyvatelné. Orbitální sonda by mohla být doplněna také jedním nebo více rovery, které by zkoumaly povrch. Ke zvážení je také pokus o dopravu vzorků hornin zpět na Zemi.

Venuše

Sousední planeta se v mnohém podobá Zemi. A v mnohém je také velmi odlišná. Přes svou blízkost však zatím nebyla zdaleka tak prozkoumána jako Mars, a to by chtěla změnit Martha Gilmore, která navrhuje realizovat vlajkovou misi k této planetě. I u Venuše vědce zajímá, zda byla někdy obyvatelná a jaké geologické procesy na ní probíhají (zda vůbec nějaké).

Enceladus

Podobně jako měsíc Europa u planety Jupiter, má i Enceladus u planety Saturn ledovou slupku, pod kterou se ukrývá oceán. Vědci by velmi rádi poslali na Enceladus ponorku, která by prozkoumala hlubiny tohoto oceánu. Jejím úkolem by bylo analyzovat vodu v okolí sopouchů na dně, kde by dokonce mohl existovat život.

Neptun

K Neptunu ani Uranu zatím nikdy neletěla dedikovaná sonda. Proletěla kolem nich pouze vesmírná sonda Voyager 2, která předtím proletěla také kolem Jupiteru a Saturnu. Nová mise k Neptunu by zkoumala z oběžné dráhy také jeho největší měsíc Triton, na jehož povrchu jsou patrné známky geologické aktivity a pod kterým by se mohl nacházet další ukrytý oceán.

Mars

Mars je v centru dění dlouhodobě, na jeho oběžné dráze i na povrchu je dlouhodobě rušno a dá se očekávat, že ruch nadále poroste. Jednou z nových misí k Marsu by mohla být také mise MORIE (Mars Orbiter for Resources, Ices, and Environments), která by mimo jiné z oběžné dráhy detailně zkoumala výskyt vodního ledu. Dalším konceptem vybraným k rozpracování je potom mise MOSAIC (Mars Orbiters for Surface-Atmosphere-Ionosphere Connections), která si klade za cíl lépe charakterizovat interakce mezi povrchem planety, její atmosférou a ionosférou.

Pluto a Kuiperův pás

V roce 2015 jsme mohli díky sondě New Horizons poprvé vidět jak Pluto skutečně vypadá. Sonda na začátku roku 2019 proletěla kolem další planetky v Kuiperově pásu a míří ven ze sluneční soustavy. Vědci už nyní plánují následovníka této mise, který by Pluto aspoň dva roky (pozemské) obíhal, a potom by zamířil k některé z dalších trpasličích planet v Kuiperově pásu.

Merkur

Kolem Merkuru doposud obíhala sonda MESSENGER a na cestě k němu je sonda Bepi-Colombo. Mezi novými koncepty se objevuje další mise, tentokrát s přistáním na povrchu planety. Rover by zkoumal z blízka horniny a jejich složení s tím, že by se soustředil na ten nejstarší terén. Kromě toho by sonda také sbírala informace o vnitřní struktuře planety, jejím magnetickém poli.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Vesmírné sondy

K Marsu zamíří dvě malé sondy na komerční sondě Photon od společnosti Rocket Lab

Společnost Rocket Lab vyhrála kontrakt NASA na výrobu dvojice vesmírných sond EscaPADE k Marsu. Rocket Lab poskytne tělo vesmírných sond, které bude založeno na Photonu - kostře, kterou chce firma nabízet svým klientům. Cílem mise EscaPADE je studium interakce atmosféry Marsu a slunečního větru a do vesmíru. Start mise je zatím plánovaný na rok 2024, kdy bude Mars v blízkosti Země při svém oběhu kolem Slunce.

celý článek

Solární plachetnice Lightsail-2 se na oběžné dráze Země udržuje už 2 roky pouze pomocí slunečního svitu

Nezisková organizace Planetary Society označila misi Lightsail-2 za úspěch už v roce 2019, kdy bylo zřejmé, že sluneční svit ovlivňuje její pohyb. Solární plachetnice byla vynesená do vesmíru raketou Falcon Heavy a od té doby se na oběžné dráze Země udržuje pouze pomocí slunečního záření. Nyní, po dvou letech ve vesmíru, solární plachetnice pořád funguje a má na to, vydržet ještě déle.

celý článek

Prach zanáší solární panely sondy InSight na Marsu, mohlo by to ohrozit pokračování mise

Prach, který usedá na solární panely stacionární sondy InSight, výrazně snížil množství generované energie. Kvůli jejímu nedostatku je nutné vypínat některé přístroje sondy a v budoucnu by to mohlo vést až k ukončení mise. Sonda InSight přistála na Marsu koncem roku 2018 a její primární vědecké mise měla trvat 2 roky. Zařízení je nicméně stále v pořádku a NASA dosud počítala s fungováním sondy minimálně do konce roku 2022.

celý článek

Sonda JUICE k planetě Jupiter podstoupí simulaci extrémních podmínek

Vývoj evropské vesmírné sondy JUICE postupuje do další fáze, ve které ji čeká testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C. V komoře o rozměrech 10x10x15 metrů projde kromě teplotních testů také vakuem.

celý článek

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

celý článek

Podívejte se na nové detailní snímky povrchu Ganymede, které v pondělí pořídila sonda Juno

Vesmírná sonda Juno v pondělí navštívila měsíc Ganymede u planety Jupiter. Jedná se první návštěvu po více než 20 letech od posledního přiblížení sondy Galileo. Sonda Juno proletěla ve vzdálenosti zhruba 1 000 kilometrů od povrchu měsíce a pořídila detailní snímky jeho povrchu. Zároveň také prozkoumala jeho magnetické pole. Výsledky z tohoto průletu mají potenciál výrazně posunout naše poznání Ganymede a zřejmě tak ovlivní budoucí mise k Jupiteru.

celý článek

Čínský rover Zhurong v noci na sobotu úspěšně přistál na povrchu Marsu, jeho mise má trvat 3 měsíce

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil v noci z pátka na sobotu našeho času. Krátce po půlnoci úspěšně přistál v rozsáhlé oblasti Utopia Planitia, asi 40 kilometrů od svého plánovaného cíle.

celý článek