Doposud neznámé planetky na oběžné dráze Venuše vytváří prstenec prachu kolem Slunce

13. 3. 2019
VenušeSTEREOMerkur

Na stejné oběžné dráze, jakou má planeta Venuše, se nachází prstenec tvořený prachovými částicemi, které společně s planetou obíhají Slunce. Podobný prstenec byl objeven koncem loňského roku také u planety Merkur. A už dříve byl identifikován také prstenec prachu na oběžné dráze Země. Každý z těchto prstenců však mohl vzniknout jiným způsobem, ten u Venuše by podle nové studie mohl pocházet z doposud nepozorovaných planetek, které by se u této planety mohly nacházet.

Prachové prstence kolem Slunce

Prachové prstence kolem Slunce 



Prachový prstenec u Země má zřejmě původ v relativně blízkém pásu asteroidů. Tamní planetky produkují prachové částice, které jsou následně zachyceny gravitací naší planety a formují prstenec na její oběžné dráze. Při počítačových simulacích se nicméně ukázalo, že tento zdroj prachu sice funguje u Země, u Venuše ale ne. Jako nejpravděpodobnější zdroj prstence u Venuše se tak jeví planetky, které s Venuši sdílí oběžnou dráhu. Ty však doposud nikdo neviděl.

Samotný prstenec není nijak výrazný, hustota prachu je o asi 10 % vyšší než je v tomto regionu běžné. Na výšku má 26 milionů kilometrů a je tlustý asi 10 milionů kilometrů. Pokud by se prach z tohoto prstence stlačil do planetky, měla by asi 3,2 kilometrů v průměru. Jednotlivá zrnka prachu by mohla mít velikost v řádech milimetrů.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Venuše

Parker solar probe pořídila překvapivý snímek nočního povrchu Venuše
4. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Parker Solar Probe zachytila noční stranu Venuše při svém třetím průletu kolem planety. Mise, která se primárně soustředí na Slunce, tak přináší vědecké poznatky také o sousední planetě. K Venuši se sonda během svojí mise přiblíží ještě nejméně 4x, aby upravila svou trajektorii a přiblížila se Slunci ještě víc.

celý článek

Podle nové studie se v atmosféře Venuše nenachází fosfan, ale oxid siřičitý
28. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Když v září vědci oznámili detekci fosfanu v atmosféře Venuše, vyvolalo to velký zájem po celém světě. Přítomnost této sloučeniny by mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová interpretace vědeckých dat však přináší uklidnění, stejný pozorovaný efekt by totiž mohl být způsoben přítomností oxidu siřičitého. Který navíc dává na Venuši větší smysl.

celý článek

Vesmírná sonda Solar Orbiter proletěla kolem Venuše, aby upravila svou trajektorii na cestě ke Slunci
4. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Evropsko-americká sonda Solar Orbiter na své cestě ke Slunci proletěla 27. prosince kolem Venuše. Sonda proletěla ve vzdálenosti 7 500 kilometrů od horních vrstev atmosféry planety a využila její gravitace pro úpravu své trajektorie. Do roku 2030 se Venuši přiblíží ještě 7x.

Indie se chystá vyslat vesmírnou sondu k Venuši
1. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Indická vesmírná organizace ISRO se chystá v prosinci 2024 poslat vesmírnou sondu k Venuši. Původně plánovala start mise Shukrayaan v polovině roku 2023, ale pandemie koronaviru způsobila odložení o více než rok. Na misi se kromě indických organizací buou podílet také instituce z Francie, Německa, Švédska a Ruska.

celý článek

Nová analýza dat ukazujících fosfan v oblacích Venuše, potvrdila jeho přítomnost, ale v menším množství
22. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Když tým vědců vedených Jane Greavesovou oznámil v září objev fosfanu v atmosféře Venuše, objevilo se několik oponujících studií. Závěry vědců vyvolaly ve světě velký zájem, přítomnost této látky by totiž mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová analýza dat z teleskopu ALMA fosfan v atmosféře Venuše potvrzuje, avšak v menším množství, než bylo v původní studii.

Podívejte se na videu, jak evropsko-japonská sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše
18. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda BepiColombo využila na svojí cestě k planetě Merkur gravitaci Venuše, aby korigovala svou oběžnou dráhu. Při tomto průletu 15. října operátoři mise využili příležitosti a vyzkoušeli některé z instrumentů určených pro průzkum Merkuru.

celý článek

Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterie
14. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo detekovat molekuly fosfanu v atmosféře planety Venuše. Jde o překvapivý objev, tato látka totiž na Zemi vzniká v průmyslových procesech nebo za přispění živých organismů. Pro detekovanou koncentraci v atmosféře Venuše zatím vědci nemají žádné jednoznačné vysvětlení. Mohla by vznikat v dosud neznámých chemických procesech, nebo by mohla být produktem živých organismů žijících v oblacích planety.

celý článek