Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k Merkuru

13. 12. 2018

BepiColombo Vesmírné sondy Merkur Vesmírný pohon

Evropská sonda BepiColombo 2. prosince poprvé provedla manévr pomocí své pohonné jednotky, zatím pro ověření jejího výkonu. Sonda je vybavena celkem čtyřmi iontovými motory typu QinetiQ T6, které jsou doposud nejvýkonnější ze všech, které dodnes byly ve vesmíru použity. V následujících dnech budou zažehnuty všechny 4 trysky naplno a zároveň. Sonda se tak vydá na dlouhou sedmiletou cestu k planetě Merkur. V jejím průběhu proletí několikrát kolem hned trojice planet než se usadí na oběžné dráze nejvnitřnější planety sluneční soustavy.

BepiColombo, vesmírná sonda

Mise BepiColombo je společným projektem Evropské a Japonské vesmírné agentury s menším podílem NASA a Roskosmosu. Sonda se skládá ze tří samostatných součástí vyvinutých v různých zemích: - první zleva: Mercury Transfer Module (ESA) - druhý zleva: Mercury Planetary Orbiter (ITA, FRA, SWI, GER, USA, RUS, UK, FIN, AUT) - první zprava: Mercury Magnetospheric Orbiter (JAP)

Image credit: ESA

Při úplně prvním úvodním zážehu prvního motoru 20. listopadu zažehla sonda první z motorů nejprve na relativně malý výkon 75 mN. Po třech hodinách přišel plný zážeh o síle 125 mN, který trval 5 hodin. Odborníci v ESA přitom bedlivě pozorovali drobné změny v dráze sondy, aby mohli zhodnotit výkon motorů.

Při cestě k Merkuru bude sonda své motory používat vždy po dobu až dvou měsíců ve 22 různých fázích letu. První fáze (thruster burn arc) má podle plánu začít v polovině prosince. V průběhu letu bude výkon motorů kontinuálně monitorován a vyhodnocován řídícím střediskem mise.

Mise BepiColombo

Společná mise evropské a japonské vesmírné agentury k planetě Merkur. Vesmírná sonda sestává ze tří základních částí: dvou orbitálních sond (MPO a MMO) a pohonného modulu (MTM), který je k Merkuru dopraví. Cílem mise je prozkoumat magnetosféru planety, její nitro i povrch.

Průběh mise

  

    
Datum
    

  

    
20. října 2018
    
raketa Ariane 5 vynesla vesmírnou sondu na oběžnou dráhu Země
  

    
10. dubna 2020
    
průlet kolem Země
  

    
15. října 2020
    
první průlet kolem Venuše
  

    
10. srpna 2021
    
druhý průlet kolem Venuše
  

    
2. října 2021
    
první průlet kolem Merkuru
  

    
23. června 2022
    
druhý průlet kolem Merkuru
  

    
20. června 2023
    
třetí průlet kolem Merkuru
  

    
5. září 2024
    
čtvrtý průlet kolem Merkuru
  

    
2. prosince 2024
    
pátý průlet kolem Merkuru
  

    
9. ledna 2025
    
šestý průlet kolem Merkuru
  

    
5. prosince 2025
    
plánovaný vstup na oběžnou dráhu planety Merkur
  

    
květen 2027
    
plánovaný konec primární mise s možností prodloužení o jeden rok