Merkur má tenkou hustou slupku a velké planetární jádro

01. 05. 2018

Merkur Geologie ve vesmíru BepiColombo

Podle výpočtů fyzika Michaela Soriho z University of Arizona by mohla být slupka planety Merkur ještě tenčí, než se doposud uvažovalo. Vědci z dat orbitální sondy Messenger odhadovali tloušťku planetární slupky na 35 km, podle Soriho výpočtů by to ale klidně mohlo být jen 26 kilometrů. Zároveň by mohla být velmi hustá, hustější než hliník. Nové závěry jsou v souladu s teorií, že aktuální povrch Merkuru vznikl do velké míry za přičinění sopečné aktivity.

Merkur, hollows

hollows, neboli dutiny jsou doposud neznámé geologické útvary nalezené na planetě Merkur orbitální sondou Messenger. Od ostatních útvarů se odlišují svou světlou namodralou barvou a vyskytují se různě po planetě.

Image credit:

Oproti ostatním planetám naší sluneční soustavy má Merkur největší jádro v poměru ke své velikosti (poměr velikosti jádra k objemu celé planety je 60 %, u Země je to 15 %). Vědci zatím neví, proč tomu tak je. Doposud předpokládají, že planeta mohla vzniknout podobně jako ty ostatní a horní části její slupky byly nějakým způsobem odstraněny. Mohlo by jít o množství srážek s planetkami, nebo by za tím mohla stát intenzivní sluneční aktivita, která panuje na oběžné dráze Merkuru.

Planetu Merkur doposud obíhala jediná sonda, Messenger, která byla na oběžné dráze planety mezi lety 2011 a 2015. Letos by měla k Merkuru odstartovat mise BepiColombo, která k nejmenší a nejniternější planetě sluneční soustavy dopraví jednu evropskou a jednu japonskou sondu. Její cesta ale bude dlouhá, proletí kolem Země a několikrát kolem Venuše i Merkuru, než se v roce 2025 usadí na jeho oběžné dráze.