Vědcům se pomocí dat z několika vesmírných misí podařilo objevit doposud neznámou magnetickou vlnu. Rotuje kolem jádra naší planety jednou za sedm let. Vlna patří mezi tzv. magneto-Coriolisovy vlny, které jsou nejsilnější na rovníku. Celá se nicméně skrývá pod povrchem naší planety.
Mise DART byla koncem října úspěšně zakončena kolizí s malým měsícem Dimorphos, který obíhá větší planetku Didymos. Z povzdálí ji sledovala drobná sonda LICIACube, která se od hlavního plavidla oddělila několik dní předem. Smyslem této mise je vyzkoušet odchýlení tělesa z jeho oběžné dráhy - postup, který by mohl být aplikovaný při ochraně Země před potenciální srážkou s nebezpečnou planetkou nebo kometou.
Nad Papuou Novou Guineou se v roce 2014 objevil zářivý bolid. Událost v té době nevyvolala nijak zvláštní povšimnutí. Až v roce 2019 připravila dvojice vědců z Harvardu studii, ve které odhadli rychlost tohoto meteoru na víc než 200 tisíc km/h, což je víc, než je u meteorů běžné. Vysoké rychlosti jsou naopak typické pro návštěvníky z mezihvězdného prostoru. Klíč k potvrzení původu tohoto bolidu se ale doteď skrýval v utajovaných dokumentech amerického ministerstva obrany.
V pátek krátce před 18. hodinou večer došlo na Slunci k silné erupci. Astronomové ji pozorovali pomocí vesmírné observatoře SDO, která se na sledování Slunce soustředí. Erupce byla zařazena do třídy X - nejsilnější ze tříd, do kterých jsou tříděny.
Sluneční aktivita dala v posledních dnech vzniknout hned dvěma koronálním výronům hmoty (CME), které míří naším směrem. Na cestě k naší planetě by mohlo dojít k jejich spojení a vytvoření velkého oblaku, který by k Zemi mohl dorazit ve čtvrtek. Pokud bude dostatečně velký, mohly by se objevit polární záře i jižněji, než je běžné.