Vědci potvrdili existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země, jsou stejně daleko jako Měsíc

Týmu maďarských vědců se podařilo potvrdit existenci dvou prachových oblaků v blízkosti Země. Nachází se v Lagrangeových bodech L4 a L5 systému Země-Měsíc, ve vzdálenosti zhruba 400 tisíc kilometrů. Tyto oblaky byly poprvé pozorovány už v roce 1961 polským astronomem Kazimierzem Kordylewskim, ale jejich extrémní průhlednost vedla k mnoha rozporuplným názorům ve vědecké komunitě. Nová vědecká studie vyšla v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society a potvrzuje existenci těchto oblaků v místech, kde byly před více než 50 lety poprvé pozorovány.

Lagrangeovy body systému Země-Měsíc

Lagrangeovy body systému Země-Měsíc Gravitační síla dvou těles (například Země a Měsíce) vytváří v jejich okolí několik relativně stabilních bodů L1-L5.



Lagrangeovy body (librační body) vznikají vždy v systému dvou těles v místech, kde se vzájemně vyrušuje jejich gravitace. Poskytují tak stabilní gravitační prostředí, ve kterém se mohou usadit menší tělesa nebo třeba právě prach. Některé Lagrangeovy body jsou také využívány pro umístění vesmírných sond, například teleskopy, kterým tato místa poskytují čistější výhled ven ze sluneční soustavy, než jaký by měly v blízkosti Země. Kromě Lagrangeových bodů v systému těles Země-Měsíc existují další podobná místa například i pro systém Slunce-Země.

Kordylewskiho oblaky se nacházejí v bodech L4 a L5, které se nacházejí zhruba na oběžné dráze Měsíce kolem Země před Měsícem a za ním. Na rozdíl od bodů L1 a L2, které se nacházejí mezi Zemí a Měsícem a za Měsícem, však nejsou gravitačně zcela stabilní, jejich prostředí totiž narušuje gravitace Slunce. Oba Kordylewskiho oblaky jsou od Země vzdáleny 380 tisíc kilometrů (Měsíc Zemi obíhá 400 tisíc kilometrů daleko).

Vědecký tým vedený Gáborem Horváthem z Eötvös Loránd University v Budapešti zkoumal Lagrangeovy body prostřednictvím teleskopu s polarizačním filtrem, který lépe detekuje světlo odrážené od prachu. Ve zkoumané oblasti skutečně nalezli oblak prachu, který nelze vysvětlit jiným způsobem.

Existence prachu v okolí bodů L4 a L5 by mohla ovlivnit budoucí vesmírné mise. Ať už půjde o pilotované lety nebo automatické sondy, prach by mohl poškodit plášť lodí nebo sond a ohrozit případnou posádku. Vědci tak budou oblast nadále zkoumat a pokusí se zjistit, odkud prach pochází, jak velké jsou jeho částečky a jak moc jsou na tomto místě stabilní podmínky.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Země

Dron vybavený umělou inteligencí hledá meteority autonomně přímo v terénu

Podle odhadů dopadne na povrch Země kolem 500 meteoritů ročně. Většinou se jedná o malé tmavé kameny a objevit se podaří ke 2 % z celkového počtu. Většina ze ztracených meteoritů sice skončí v moři, které pokrývá větší plochu planety než souš. Ty zbylé by ale nalezeny být mohly a pomoci tomu mohou autonomní drony. Alespoň na některých místech.

celý článek

Dnes kolem poledne nastane částečné zatmění Slunce

Měsíc dnes vstoupí mezi Zemi a Slunce. Zakryje tak část slunečního disku a vytvoříčástečné zatmění Slunce. Tento jev bude pozorovatelný ze severní polokoule a na různých místech se bude lišit. V USA a Kanadě bude možné pozorovat prstencové zatmění, v České republice zakryje Měsíc asi pětinu Slunce. Zatmění u vás bude pozorovatelné mezi 11:35 a 13:40. Maximum bude kolem 12:37.

celý článek

Komety a planetky přináší na Zemi přes 5 tisíc tun materiálu ročně

Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.

celý článek

Planetka Apophis v následujících více než 100 letech Zemi neohrozí

Při průletu planetky Apophis kolem Země začátkem března se astronomům podařilo zjistit radarem nové informace o jejím pohybu kolem Slunce. Díky nově zpřesněné oběžné dráze planetky lze podle NASA s jistotou vyloučit srážku v roce 2029 i 2068. Vědci dál zkoumají získaná data a pokusí se z nich určit přesnější rozměry planetky a její rotaci.

celý článek

Vědce překvapil nález rostlin pod více než kilometrem ledu v Grónsku

Ve vzorku materiálu z Grónska, který byl odebrán z hloubky více než 1,5 kilometru pod ledem, byly identifikovány zbytky rostlin z dávných časů. Podle vědců se jedná o sedimenty z doby, kdy bylo Grónsko bez své ledové pokrývky. Jejich stáří se odhaduje na méně než milion let.

celý článek

V neděli proletí kolem Země letos největší planetka 2001 FO32

V neděli 21. března proletí kolem naší planety objekt 2001 FO32. S průměrem kolem půl kilometru půjde o největší planetku, která se letos k Zemi přiblíží. I při největším přiblížení se nicméně bude nacházet víc než 5x dál než Měsíc. Na rozdíl od jiných podobných průletů se bude planetka 2001 FO32 pohybovat relativně rychle - bude mít rychlost kolem 124 tisíc km/h.

celý článek

V pátek kolem Země proletěla planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

5. března se planetka Apophis na své oběžné dráze kolem Slunce přiblížila na 0,1 AU od naší planety. Šlo o zcela bezpečné přiblížení, planetka byla víc než 40x dál od Země než Měsíc. Pro astronomy šlo nicméně o poslední možnost zjistit o tomto tělese více informací, než se v roce 2029 přiblíží na 32 tisíc kilometrů. Ani za 8 let však srážka se Zemí nehrozí.

celý článek