Na oběžné dráze Země byla objevena druhá trojánská planetka

11. 2. 2021
Země Planetky (asteroidy) Lagrangeovy librační body

Nedávno objevená planetka 2020 XL5 zřejmě patří mezi trojány Země. Zatím jsou známy pouhé dva objekty z této kategorie planetek, které s naší planetou sdílí oběžnou dráhu kolem Slunce. Oba trojány Země obíhají Lagrangeův bod L4 a obíhají tak Slunce o 60 stupňů před Zemí.

2020 XL5, oběžná dráha

2020 XL5, oběžná dráha



Trojany

Trojany (nebo také trojány) jsou malé planetky, které obíhají Slunce společně s planetami v jejich lagrangeových libračních bodech L4 a L5. Nachází se tedy stejně daleko od Slunce jako planeta, obíhají jej však 60 ° před a za planetou, v místech, kde mají díky vzájemně působící gravitaci od planety a Slunce stabilní oběžnou dráhu. 

Nejznámější jsou trojany planety Jupiter, kterých bylo v roce 2018 známo na 7 tisíc kusů, z nichž některé dosahují v průměru až 200 kilometrů. Podobné objekty byly objeveny také u planety Neptun, kde je zatím známo 22 trojanů a 7 u Marsu. V roce 2010 byla objevena trojánská planetka také u Země (2010 TK7), pozdější počítačové simulace nicméně ukázaly, že jde pouze o dočasného návštěvníka z pásu asteroidů.
Planetka 2020 XL5 byla objevena pomocí teleskopu  má napříč jen několik stovek metrů. Její pozice vůči Zemi nicméně není stabilní, při oběhu Slunce ještě obíhá librační bod L4. V průběhu roku se dokonce přibližně k oběžným drahám Venuše i Marsu.

Nacházení trojánů Země není zrovna snadné, při pozorování z naší planety se totiž na obloze nachází docela blízko Slunci. Zatím je známá pouze jedna další planetka z této kategorie a hře navíc pravděpodobné, že se v okolí lagrangeova bodu nachází pouze dočasně.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Jeden z trojanů Marsu má složení podobné Měsíci, mohl vzniknout při jeho kolizi s jiným tělesem

5. 11. 2020 Spektrografická analýza jedné z planetek v blízkosti planety Mars ukazuje na podobné složení, jako má Měsíc obíhající naši planetu. Mohlo by to znamenat, že má s Měsícem společnou historii, existují však i jiná vysvětlení jejího původu.

        
        Planetka (101429) 1998 VF31 byla (jak název napovídá) objevena v roce 1998 u lagrangeova bodu L5 systému Mars-Slunce (tedy obíhá Slunce za planetou). Je jedním z pouhých 7 známých trojanů Marsu. Její velikost se odhaduje na méně než kilometr.

Vědecký tým vedený Apostolosem Christou zkoumal tuto planetku pomocí spektrografu X-SHOOTER na teleskopu VLT. Při této metodě vědci zkoumají světlo odražené od planetky a snaží se odhadnout její složení. Nově získané spektrum planetky 1998 VF31 se však nepodobá žádnému ze známých druhů planetek. Nejblíže mu je spektrum Měsíce konkrétně oblastí, kde jsou odkryté vrstvy pod jeho povrchem, jako jsou například dna kráterů.

Podle studie, kterou vědci publikovali v magazínu Icarus, by to mohlo znamenat, že planetka je ve skutečnosti úlomek Měsíce. Mohla od něj být odštěpena při jednom z nárazů, které vytvořily nespočet kráterů na jeho povrchu. Další možností je, že se jedná o běžnou planetku, jejíž povrch byl sluneční radiací přeměněn a získal podobné vlastnosti jako některé části Měsíce.

Existuje ještě třetí možnost, podle autorů studie nejpravděpodobnější - planetka pochází z Marsu. Analýza totiž ukázala mimo jiné na přítomnost pyroxenu, který se nachází na povrchu planet, včetně Marsu. Planetka mohla být od Marsu oddělena v kolizi podobně jako by tomu bylo v případě původu na Měsíci.
        celý článek
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.
Další zprávy z kategorie
Planetky (asteroidy)
16. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
Planetky (asteroidy)

Masivní kometa přicházející z okraje sluneční soustavy začíná vykazovat známky aktivity

Astronomům Pedru Bernardinelliovi a Garymu Bernsteinovi se podařilo najít v archivních datech nový masivní objekt, který obíhá Slunce na velmi nezvyklé oběžné dráze. Těleso dostalo označení 2014 UN271 a má průměr až 370 kilometrů. Na své trajektorii navštěvuje vzdálený Oortův oblak a zároveň se přibližuje ke Slunci až téměř na vzdálenost Saturnu. Vědci zatím neví, o jaký objekt se konkrétně jedná - mohlo by jít o masivní kometu, nebo drobnou trpasličí planetu.

celý článek
8. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
Planetky (asteroidy)

Mezi Marsem a Jupiterem se nachází planetka pojmenovaná po českém městě Žebrák

Českým astronomům se podařilo prosadit pojmenování nově objevené planetky podle města Žebrák, které se nachází kousek od Berouna. Právě ve zdejší hvězdárně totiž byla tato planetka objevena astronomy Petrem Pravecem a Lenkou Kotkovou (Šarounovou). Planetka s katalogovým číslem 131181 obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Nově nyní nese planetka označení 131181 Žebrák, které je zapsáno u Mezinárodní astronomické unie.

celý článek
18. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)
Planetky (asteroidy)

V Kuiperově pásu se nachází dvě rozdílné skupiny těles

Kuiperův pás se rozprostírá za oběžnou dráhou planety Neptun. Tvoří jej velmi chladná tělesa, z nichž největší je Pluto a Eris, většinou jde ale o malé planetky. Vědci nyní zjistili, že planetky s červenějším povrchem mají podobné oběžné dráhy. Tento výzkum naznačuje, že v oblasti existují nejméně dvě skupiny těles, které vznikly odlišným způsobem, a zřejmě na jiném místě.

celý článek
12. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)
Planetky (asteroidy)

Vesmírná sonda OSIRIS-REx zažehla trysky a vydala se na dlouhou cestu k Zemi

Vesmírná sonda OSIRIS-REx se 7. dubna naposledy přiblížila k planetce Bennu. Vědci přidali toto poslední přiblížení k planetce, aby do detailu prozkoumali místo, odkud byly v říjnu loňského roku odebrány vzorky hornin. Podle všeho totiž došlo k výraznějšímu narušení povrchu planetky, než vědci předpokládali. S odebranými horninami se sonda vydala 10. května zpět k Zemi, kam doletí v roce 2023.

celý článek
18. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)
Planetky (asteroidy)

Komety a planetky přináší na Zemi přes 5 tisíc tun materiálu ročně

Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.

celý článek
5. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)
Planetky (asteroidy)

Evoluce Cubesatů: ESA je plánuje vybavit miniaturním pohonem a poslat je do hlubokého vesmíru

Cubesaty jsou drobné družice skládané z krychlových dílů o hraně 10 cm. Většinou jsou využívány pro demonstraci nových technologií na oběžné dráze Země. Jsou levné na výrobu i dopravu do vesmíru, kvůli malým rozměrům je nicméně složité je vybavit efektivním pohonem. To by se mělo v následujících letech změnit: evropská mise M-Argo pošle první cubesat jeho vlastní silou do meziplanetárního prostoru, bude zkoumat zatím neprozkoumanou kategorii planetek.

celý článek
28. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)
Planetky (asteroidy)

Planetka Apophis v následujících více než 100 letech Zemi neohrozí

Při průletu planetky Apophis kolem Země začátkem března se astronomům podařilo zjistit radarem nové informace o jejím pohybu kolem Slunce. Díky nově zpřesněné oběžné dráze planetky lze podle NASA s jistotou vyloučit srážku v roce 2029 i 2068. Vědci dál zkoumají získaná data a pokusí se z nich určit přesnější rozměry planetky a její rotaci.

celý článek