V datech ze sondy Voyager 1 se ukrývaly informace o hustotě mezihvězdného prostoru
16. 05. 2021
Vesmírná sonda Voyager 1 opustila v roce 2012 jako první heliosféru, tedy ochrannou slupku obklopující sluneční soustavu. Od té doby se nachází v prostoru, ve kterém vnější vlivy převládají nad vlivem Slunce. Zkoumá tak vlastně okraj mezihvězdného prostoru, ze kterého posílá cenné informace zpátky na Zemi. Vědci nyní přišli na nový způsob jak kontinuálně měřit hustotu tohoto prostoru.
Mezihvězdný prostor
Mezihvězdný prostor není prázdný, jak by se mohlo zdát - je vyplněný radiací, subatomárními částicemi i molekulami. Sonda Voyager 1 v něm dokáže svými přístroji zaznamenat vlny způsobené různými vlivy. Nejsilnější z nich je Slunce, které se nachází nejblíž, astronomové ale očekávají, že postupně začnou převládat vlivy od dalších hvězd, supernov i pohybu samotné galaxie.
Vibrace a hustota
Tyto vlny mimo jiné vypovídají o hustotě prostředí, ve kterém se sonda zrovna nachází. Procházející vlna způsobuje vibraci elektronů, což dokáže zachytit instrument Plasma Wave Subsystem na palubě sondy. Podle frekvence potom mohou vědci určit, zda se sonda nacházela v hustějším, nebo řidším prostředí.
Tyto nárazové vibrace sonda zachytila poprvé v roce 2012 a další šest měsíců poté. Dodnes se podobné vlny objevují zhruba jednou do roka. Vědci tak sice mohli odhadnout hustotu prostoru, ale tyto informace byly vždy jen v omezeném množství.
Nový objev
V nové studii publikované týmem vedeným Stellou Ockerovou vědci popsali nový způsob detekce hustoty prostředí, kterým sonda Voyager aktuálně prolétá. V datech ze sondy našli slabý ale konzistentní signál, který se objevil v roce 2017. Tento signál v průběhu času mění svou frekvenci, což je podle autorů studie závislé právě na hustotě prostředí. Výraznější výkyvy v tomto signálu totiž korespondují s dříve identifikovanými nárazovými vlnami z první metody.
Nový signál označovaný jako plasma wave emission se navíc podobá jinému, který se objevuje v horní atmosféře Země a podle kterého vědci určují hustotu elektronů.
Nový způsob nyní dává vědcům možnost zkoumat hustotu prostředí, kterým prolétává sonda Voyager 1 (a také Voyager 2) kontinuálně. Díky tomu lépe poznáme charakter mezihvězdného prostoru kolem nás.
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Související článek
Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2021)
10. 2. 2021 Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro únor 2021.
New Horizons - 50 AU, 7 světelných hodin
New Horizons je jediná vzdálená vesmírná sonda, která odstartovala v tomto století (2006), v roce 2015 proletěla kolem Pluta a začátkem roku 2019 proletěla kolem planetky MU69. Aktuálně (únor 2021) se nachází asi 50 AU od Země. Sonda New Horizons opustila gravitační pole Země doposud nejvyšší rychlostí v historii a stala se také nejrychleji se pohybujícím uměle vytvořeným tělesem v okolí Země.
Pioneer 11 - 105,5 AU, 14,5 světelných hodin
Čtvrtým nejvzdálenějším uměle vyrobeným objektem ve vesmíru je sonda Pioneer 11, která odstartovala v dubnu 1973. Po průletu kolem Jupiteru se jako první umělá družice v roce 1979 dostala k planetě Saturn. Poté zamířil Pioneer 11 ke hvězdě v souhvězdí Orla, vzdálené 125 světelných let, pokud nenarazí na nějakou překážku, dorazí k ní za 4 miliony let. V únoru 2021 byla sonda vzdálená přes 105 AU.
Voyager 2 - 127 AU, 17,5 světelných hodin
V roce 1977 se vydal na cestu k vnějším planetám sluneční soustavy Voyager 2, označovaný také jako Mariner 12. Tato sonda prozkoumala 4 planety a je doposud jediným lidským zařízením, které navštívilo dvě z nich - k Neptunu a Uranu se od průletu Voyageru 2 žádný lidský objekt nedostal. Voyager 2 nesměřuje k žádné konkrétní hvězdě, ale měl by proletět ve vzdálenosti asi 4 světelných let od hvězdy Sirius.
Pioneer 10 - 127 AU, 17,5 světelných hodin
Identická vesmírná sonda k Pioneer 11, byla také vypuštěna v roce 1973 a měla i podobné cíle, po průletu kolem Jupiteru a Saturnu ale zamířila opačným směrem. Dnes je Pioneer 10 druhým nejvzdálenějším lidmi vyrobeným objektem ve vesmíru a směřuje ke hvězdě Aldebarran v souhvězdí Býka. Měl by k ní dorazit za 2 miliony let.
Voyager 1 - 156 AU, 21,5 světelných hodin
Voyager 1 se vydal na svou cestu v září 1977, po využití gravitační asistence planet Jupiter a Saturn zrychlil až na rychlost 61 tisíc kilometrů za hodinu a stal se do té doby nejrychleji se pohybujícím lidmi vyrobeným objektem. Dnes je také nejvzdálenějším objektem a stále sbírá nové informace o vnějších vrstvách solárního systému. Vesmírná sonda Voyager 1 se také stala první sondou, která opustila sluneční soustavu a nyní zkoumá mezihvězdný prostor.
To je pět velvyslanců lidstva, kteří jsou na cestě ven ze sluneční soustavy k sousedním světům. Ani jedna ze sond k nim ale nedorazí dříve než za stovky tisíc let, aktuálně není ve vývoji ani žádná další vesmírná sonda, která by měla k okraji sluneční soustavy zamířit. Nedávno se však objevil koncept vesmírné mise Trident, která by mohla v roce 2038 proletět kolem Neptunu a zamířit dál k okraji sluneční soustavy.
Ve vývoji jsou však koncepty, s jejichž pomocí by mohly vesmírné sondy navštívit sousední hvězdy, možná ještě za našich životů. Jedním z nich je projekt Breakthrough Starshot, který by prostřednictvím laserů a solární plachetnice vyslal mikrosondu k sousední hvězdě Alfa Centauri. Tento projekt je však ještě v plenkách, aktuálně se stále ověřují jednotlivé součásti navrženého konceptu.
Technologický vývoj však jde stále kupředu a objevují se stále nové, originální koncepty jak dosáhnout hvězd. V následujících letech se tak jistě máme na co těšit, co se týká cest mimo sluneční soustavu.
Více informací
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
Další zprávy z kategorie
Voyager