Kolem hvězdy HD106906 obíhá ve velké vzdálenosti exoplaneta, která by se mohla podobat potenciální deváté planetě ve sluneční soustavě
17. 12. 2020
Exoplaneta HD106906 b byla objevena už v roce 2013, ale teprve nyní byla určena její oběžná dráha. Planeta obíhá dvojhvězdu HD106906 ve vzdálenosti 730 AU, to je víc než 20x dál než obíhá Slunce planeta Neptun. Vědci také přišli s teorií, která tuto oběžnou dráhu vysvětluje - a která by také mohla vysvětlit oběžnou dráhu potenciální deváté planety u Slunce.
HD106906 b je 15x masivnější než Jupiter a obíhá svou hvězdu po výrazně nakloněné eliptické oběžné dráze. Podle vědců tato exoplaneta vznikla v blízkosti dvou hvězd ve středu celého systému. Gravitační interakce s hvězdami a možná dalšími masivními planetami ji však vystřelila ze systému ven. Než planeta stačila úplně uniknout jejich gravitaci, byla ovlivněna gravitací kolem letící hvězdy, která dráhu exoplanety stabilizovala.
Nyní tato obří planeta oběhne dvojici hvězd uprostřed tohoto systému jednou za 15 tisíc let. Na své orbitě se dostává daleko za vnější disk planetek (obdobu Kuiperova pásu ve sluneční soustavě).
Tento scénář by mohl mít určité společné rysy s možnou další planetou ve sluneční soustavě, tzv, Planetou 9. Existence této planety nikdy nebyla prokázána, nicméně mohla by vysvětlit nezvyklé dráhy některých komet. Jednalo by se o masivní chladný objekt ukrytý někde na okraji sluneční soustavy.
Oběžné dráhy těles v Kuiperově pásu může ovlivňovat něco jiného než neznámá planeta
7. 6. 2018 Teoretická devátá planeta naší sluneční soustavy by nemusela vůbec existovat. Pozorování, podle kterých někteří vědci dokládají její existenci, totiž lze vysvětlit i jiným způsobem. Tyto závěry odprezentovala tento týden Ann-Marie Madiganová na setkání American Astronomical Society. Planeta 9 by se měla nacházet v Kuiperově pásu a měla by být několikrát větší než Země, mohlo by jít o zárodky plynného obra nebo masivní skalnatou planetu.
Existenci Planety 9 v Kuiperově pásu dokládají někteří vědci existencí různých těles v Kuiperově pásu s nezvyklými oběžnými drahami. Příkladem je planetka Sedna s extrémně eliptickou oběžnou drahou, která ji zavádí až do vzdálenosti 937 AU (planeta Neptun obíhá ve vzdálenosti zhruba 30 AU od Slunce). Právě Planeta 9 by měla jejich oběh kolem Slunce svou gravitací ovlivňovat tak, že se chovají jinak, než většina ostatních těles ve sluneční soustavě.
Podobného výsledku by však mělo být možné dosáhnout i prostřednictvím skupin menších těles a jejich kolektivní gravitací. Podle týmu Madiganové se právě menší blízká tělesa dokáží seskupovat a společně svou gravitací ovlivnit oběžné dráhy jiných objektů Kuiperova pásu. V dosavadních simulacích, které podporovaly existenci Planety 9, však s hmotností malých objektů v Kuiperově pásu nebylo počítáno.
Hon za důkazy o existenci Planety 9 dál pokračuje, stejně tak hon za vyvracením její existence. Temný okraj sluneční soustavy je celý opředený tajemnem a chladnými objekty, o kterých toho zatím příliš nevíme. Pouze jediná mise má za úkol tyto objekty zkoumat, jde o sondu New Horizons, která v roce 2015 jako první prozkoumala trpasličí planetu Pluto na okraji Kuiperova pásu. Nyní míří ke svému druhému cíli, planetce Ultima Thule, která už se nachází hluboko v této chladné oblasti daleko od Slunce.
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
Vesmírné mise
rss
twitter
facebook
