Počítačové simulace vývoje sluneční soustavy nedokáží podle nové studie vysvětlit aktuální konfiguraci planet kolem Slunce bez existence dalších planet. Astronomové Brett Gladman a Kathryn Volková došli k závěru, že za oběžnou dráhou Neptunu by měla být ještě alespoň jedna planeta velikosti Země nebo Marsu. Přispívají tak dalším dílkem skládačky do diskuze o existenci doposud neobjevených planet ve sluneční soustavě.
Vývoj sluneční soustavy
Nejblíže Slunci dnes obíhají 4 malé skalnaté planety, potom je Hlavní pás planetek a za ním 4 plynní obři. Za nimi se pak nachází neprozkoumaná oblast označovaná jako Kuiperův pás, která je plná menších chladných planetek a několika trpasličích planet. Toto uspořádání ale podle Gladmana a Volkové v simulacích nevychází bez přítomnosti dalších objektů v raném stádiu vývoje sluneční soustavy. Dřívější počítačové modely už počítaly s tím, že některé planety mohly v průběhu více než 4 miliard let historie sluneční soustavy změnit svou pozici. Další teorie potom navrhují, že kolem Slunce mohlo původně obíhat více planet, gravitační interakcí s ostatními však mohly být vystřeleny na okraj, nebo dokonce až do mezihvězdného prostoru.Hledání dalších planet
Přítomnost dalších planet ve sluneční soustavě není žádnou novinkou. Už začátkem 20. století se uvažovalo tzv. Planetě X, která měla vysvětlit nepravidelnosti v oběžných drahách Uranu a Neptunu. Nejnověji astronomové zkoumají oběžné dráhy některých planetek na okraji sluneční soustavy, které naznačují přítomnost masivního objektu, který je ovlivňuje svou gravitací (tzv. Planeta 9). Největší objekty, které se v Kuiperově pásu doposud podařilo najít, jsou nicméně zatím trpasličí planety. Tedy objekty zhruba velikosti Pluta, které mají příliš nízkou hmotnost, aby vysvětlily pozorované chování ostatních těles ve sluneční soustavě.Hledání Planety 9
Kuiperův pás je oblast na okraji sluneční soustavy ve vzdálenosti od 30 do 50 AU od Slunce (1 AU je vzdálenost Země od Slunce). Tento pás asteroidů je výrazně větší a masivnější než pás mezi planetami Mars a Jupiter. Kromě drobných těles se v Kuiperově pásu nachází množství větších objektů, z nichž některé jsou klasifikovány jako trpasličí planety.
Objekt | Klasifikace | Velikost průměr v km |
Vzdálenost AU |
Poznámka |
---|---|---|---|---|
Pluto | trpasličí planeta | 2 370 | 30-49 | největší těleso v Kuiperově pásu |
Eris | trpasličí planeta | 2 326 | 38-98 | nejmasivnější těleso v Kuiperově pásu |
Haumea | trpasličí planeta | 1 595 | 35-52 | |
2007 OR10 | potenciální trpasličí planeta | 1 535 | 33-101 | |
Makemake | trpasličí planeta | 1 430 | 39-53 | |
Quaoar | potenciální trpasličí planeta | 1 070 | 42-45 | |
Sedna | potenciální trpasličí planeta | 995 | 76-888 | |
2002 MS4 (307261) | planetka | 934 | 36-48 | |
Orcus | planetka | 910 | 31-48 | |
Salacia | planetka | 854 | 37-47 | |
2003 AZ84 | planetka | 772 | 32-47 | |
2014 EZ51 | planetka | 770 | 41-64 | |
2015 RR245 | planetka | 770 | 34-129 | |
2002 AW197 | planetka | 768 | 41-54 | |
2003 OP32 | planetka | 735 | 39-48 | |
Varda | planetka | 705 | 40-53 | |
2005 RR43 | planetka | 702 | 37-49 | |
1995 SM55 | planetka | 701 | 37-46 |