Nejnovější zprávy z kategorie

Exoplanety

14. června 2021
Hnědý trpaslík

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

13. června 2021
Sirotčí planety

Simulace ukazují, že měsíce bludných planet by mohly mít podmínky vhodné pro život

Simulace ukazují, že měsíce bludných planet by mohly mít podmínky vhodné pro život

Vědci předpokládají, že naše galaxie je plná bludných planet, které neobíhají žádnou hvězdu a volně se pohybují mezihvězdným prostorem. Pokud by se u těchto planet nacházely měsíce, mohly by být místem, kde existují podmínky vhodné pro život. I když trochu jiný, než jak jej známe ze sluneční soustavy.

11. června 2021
Mléčná dráha

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

10. června 2021
Venuše

NASA i ESA plánují v příštích letech poslat k Venuši hned tři vesmírné sondy

NASA i ESA plánují v příštích letech poslat k Venuši hned tři vesmírné sondy

Americká vesmírná agentura plánuje poslat k Venuši dvě vesmírné sondy DAVINCI+ a VERITAS. Novou misi k sousední planetě plánuje také Evropská vesmírná agentura. Půjde o první americké mise dedikované průzkumu Venuše po dlouhých letech, naposledy to byla sonda Magellan, která sousední planetu zkoumala mezi roky 1990 a 1994. Venuši nicméně zkoumala ještě Evropská sonda Venus Express a aktuálně se u planety nachází japonská Akatsuki. Nové informace posílají na Zemi také sondy, které kolem Venuše prolétají na cestě k jiným cílům.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?

Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).

Související kategorie zpráv
Další zprávy
10. 6. 2021
Exoplanety

Exoplaneta ve vzdálenosti 90 světelných let je dokonalým kandidátem pro průzkum atmosféry

10. 6. 2021 Mezinárodní tým vědců objevil novou exoplanetu u červeného trpaslíka ve vzdálenosti 90 světelných let. Tento objev představuje pro astronomy unikátní příležitost, protože podle dostupných dat exoplaneta disponuje hustou atmosférou. To může v kombinaci s malou hvězdou přinést informace, které

24. 5. 2021
Exoplanety

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

24. 5. 2021 Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální

19. 5. 2021
Exoplanety

Astronomové zjistili u blízké exoplanety hmotnost i velikost, mohla by být vhodným kandidátem pro detailní pozorování atmosféry

19. 5. 2021 Vědcům z programu CARMENES se podařilo objevit novou exoplanetu u blízké hvězdy Gliese 486. Na rozdíl od ostatních exoplanet dokáží astronomové pozorovat Gliese 486b dvěma různými metodami a díky tomu určit nejen její velikost, ale také hmotnost a hustotu. Unikátní pozice planety i hvězdy zřejmě

11. 5. 2021
Hvězdy

K dlouhodobým cyklům zářivosti červených obrů by mohly vést menší objekty na jejich oběžné dráze

11. 5. 2021 Astronomové vedení Igorem Soszyńskim z University of Warsaw prozkoumali 700 červených obrů, aby zjistili, co způsobuje jejich pravidelné poklesy v zářivosti. Jejich výzkum ukazuje, že by mohlo jít o sekundární objekty v systému, které svou gravitací akumulují hmotu z hvězdy v poslední fázi

9. 5. 2021
Saturn

Jádro Saturnu by k překvapení vědců mohlo zabírat víc než polovinu planety

9. 5. 2021 Jeden ze Saturnových prstenců vědcům prozradil vlastnosti jádra planety ukrytého pod hustou atmosférou. Nový výzkum ukazuje, že se nejedná o malé skalnaté jádro s ledem, jak se původně předpokládalo. Namísto toho to vypadá, že jádro Saturnu je doslova obří a bohatě prostoupené vodíkem a

4. 5. 2021
Exoplanety

Největší počet molekul rozpoznaných v atmosféře exoplanety. Naznačují, že svou hvězdu dříve obíhala ve větší vzdálenosti

4. 5. 2021 V atmosféře plynného obra obíhajícího hvězdu HD 209458 se podařilo najít molekuly 6 různých chemických sloučenin. Je to zatím největší počet látek rozpoznaných při jediném pozorování. Mezi identifikované sloučeniny patří mimo jiné voda, oxid uhelnatý a metan.

23. 4. 2021
Perseverance

Rover Perseverance poprvé vyrobil kyslík z atmosféry Marsu

23. 4. 2021 Nový rover NASA dosáhl tento týden dalšího prvenství - poprvé vyrobil kyslík přímo z řídké atmosféry planety. Přístroj MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment) zpracoval marsovský vzduch, který obsahuje z 95 % oxid uhličitý, a vyrobil z něj molekulární kyslík. Tento plyn bude