Po analýze dat z dřívějších let vědci oznámili první detekci rentgenového záření na planetě Uran. Zatím ale není zřejmé, co toto energetické záření na vzdálené planetě způsobuje. Mohlo by jít o jev podobný polárním zářím na jiných planetách, případně by také mohlo jít o výsledek reakce částic v okolí planety se slunečním větrem.
Prostřednictvím teleskopu ALMA se astronomům podařilo poprvé pozorovat silné větry ve střední části atmosféry největší planety ve sluneční soustavě. Doposud jsou dobře zdokumentované vichry ve spodní atmosféře, kde se nachází typická oblaka Jupitera a v horních vrstvách, kde jsou polární záře. Větry ze středních výšek, ale astronomům zatím unikaly, k jejich prozkoumání teď pomohla kometa Shoemaker–Levy 9, která se v atmosféře planety rozpadla v 90. letech.
O blízké hvězdě Lacaille 9352 (Gliese 887) astronomové předpokládali, že je relativně klidná. Vycházeli totiž z optických pozorování, ve kterých je hvězda skutečně stabilní. Nová pozorování teleskopem Hubble v ultrafialovém spektru ale ukazují odlišný obrázek: erupce, které by mohly ovlivňovat dění na několika exoplanetách, které hvězdu obíhají.
Část uhlíku ve vesmíru se podle předpokladů vyskytuje ve formě polycyklických aromatických uhlovodíků. Už od 80. let vědci pozorovali známky těchto molekul ve vzdáleném vesmíru, ale teprve nyní se jim podařilo najít jasný důkaz. Našli je v regionu označovaném jako molekulární mračno Taurus (Taurus Molecular Cloud, TMC-1). Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Brettem McGuirem z MIT.
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.
Follow @LIVINGfUTUREczV okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.
16. 3. 2021 Pozorování teleskopu Hubble a počítačové modely naznačují, že exoplaneta GJ 1132 b by mohla přijít o svou původní atmosféru a vznikla u ní atmosféra druhá. Podle nové studie se v její aktuální atmosféře nachází vodík, kyanovodík, metan a aerosolová mlha. Toto složení je výsledkem
14. 3. 2021 U červeného trpaslíka G9-40 ve vzdálenosti asi 91 světelných let byla objevena exoplaneta o velikosti mezi Zemí a Neptunem. Poprvé byly známky této planety zpozorovány vesmírným teleskopem Kepler v roce 2019 a nyní byla její existence potvrzena pomocí Hobby-Eberly Telescope v Texasu.
11. 3. 2021 Astronomové vedení Spencerem Hurtem objevili známky masivní exoplanety u blízké hvězdy Vega, druhé nejjasnější hvězdy na severní obloze. Tato hvězda vykazuje zřetelný periodický pohyb, který by mohl být způsoben gravitací obíhající masivní exoplanety. Ke svému studiu vědci využili data za 10
5. 3. 2021 Vědcům z programu CARMENES se podařilo objevit novou exoplanetu u blízké hvězdy Gliese 486. Na rozdíl od ostatních exoplanet dokáží astronomové pozorovat Gliese 486b dvěma různými metodami a díky tomu určit nejen její velikost, ale také hmotnost a hustotu. Unikátní pozice planety i hvězdy zřejmě
3. 3. 2021 Pomocí metody radiální rychlosti byla u hvězdy GJ 740 ve vzdálenosti 36 světelných let objevena nová exoplaneta. Planeta s označením GJ 740 b má třikrát větší hmotnost než Země a obíhá blízko svojí hvězdě. Pomocí této metody astronomové měří gravitační vliv planety na její hvězdu, je
23. 2. 2021 Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil první zvuky nahrané na Marsu. Pořídila je robotická sonda Perseverance, která na sousední planetě v minulém týdnu přistála. Ve zveřejněné nahrávce jsou odfiltrované zvuky pocházející ze samotného roveru. Je na ní slyšet zvuk generovaný
19. 2. 2021 Vědecký tým vedený astronomy z Aarhus University v Dánsku objevil zvláštní planetární systém, ve kterém dvě exoplanety obíhají centrální hvězdu v téměř zcela opačném směru, než je její rotace. Tato situace zřejmě vznikla díky vlivu druhé hvězdy na okraji systému, která změnila sklon
Ve čtvrtek krátce před desátou hodinou večer přistál rover Perseverance na Marsu. NASA dostala od sondy signál o úspěšném přistání a následně i první fotografii z povrchu rudé planety. Sonda autonomně přistála podle plánu v kráteru Jezero, kde bude hledat známky dávného života.
Vědecký tým vedený astronomy z Aarhus University v Dánsku objevil zvláštní planetární systém, ve kterém dvě exoplanety obíhají centrální hvězdu v téměř zcela opačném směru, než je její rotace. Tato situace zřejmě vznikla díky vlivu druhé hvězdy na okraji systému, která změnila sklon roviny disku, ze kterého exoplanety vznikly.
Analýza pozorování v infračerveném spektru odhalila u sousední hvězdy slabý signál, který by mohl znamenat existenci exoplanety. Zatím se nicméně jedná pouze o kandidátský objekt, který bude muset být ještě potvrzen. Potenciální planeta se nachází v obyvatelné zóně hvězdy Alfa Centauri A podobné Slunci, kde jsou vhodné podmínky pro existenci kapalné vody na povrchu.
Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil první zvuky nahrané na Marsu. Pořídila je robotická sonda Perseverance, která na sousední planetě v minulém týdnu přistála. Ve zveřejněné nahrávce jsou odfiltrované zvuky pocházející ze samotného roveru. Je na ní slyšet zvuk generovaný mírným větrem v kráteru Jezero.
U červeného trpaslíka G9-40 ve vzdálenosti asi 91 světelných let byla objevena exoplaneta o velikosti mezi Zemí a Neptunem. Poprvé byly známky této planety zpozorovány vesmírným teleskopem Kepler v roce 2019 a nyní byla její existence potvrzena pomocí Hobby-Eberly Telescope v Texasu.