Analýza 369 hvězd podobných Slunci ukazuje, že variace v záři naší hvězdy jsou výrazně slabé. Ke svému výzkumu vědci využili katalogu hvězd vytvořených vesmírnými teleskopy Kepler a Gaia, které mapují jejich záření a další charakteristiky od roku 2009. V daném období Slunce vykazovalo fluktuaci 0,07 %, zatímco ostatní srovnatelné hvězdy měly typicky fluktuaci pětinásobnou.
Samotné Slunce je detailně pozorováno astronomy zhruba od 17. století. Další data o sluneční aktivitě lze získat analýzou kmenů stromů nebo vrstev ledu v polárních oblastech. Z těchto zdrojů lze odvodit výkyvy ve sluneční aktivitě za posledních několik tisíc let. Nová analýza ale nyní ukazuje, že podobné hvězdy jsou o až pětinásobek aktivnější. To může znamenat, že se Slunce prostě jen zrovna nachází v klidovější fázi svojí existence. Několik tisíc let je v životě naší 4,5 miliard let staré hvězdy pouhý zlomek, který nemusí odpovídat dlouhodobějšímu průměru. Je tedy pravděpodobné, že aktivita Slunce dlouhodobě poroste. Není však třeba si z toho dělat hlavu, změna může trvat tisíce, nebo i miliony let. Slunce také může být prostě jiné, než hvězdy, se kterými bylo porovnáváno. Vědci tedy chtějí nadále zpřesňovat soubor hvězd, se kterými Slunce srovnávaly. Je důležité aby měly podobnou teplotu, hmotnost a rotaci, což není vždy snadné zjistit.