Data z teleskopu Hubble a dalších observatoří naznačují, že červený veleobr Betelgeuse prošel v roce 2019 událostí, při které přišel o materiál z podstatné části svého povrchu. Tento jev by ze Země pozorovatelný jako výrazné pohasnutí této hvězdy v souhvězdí Orionu. Vědci to označili za SME (Surface Mass Ejection), což je chování, které u běžné hvězdy doposud pozorováno nebylo.
Ve čtvrtek se na Slunci objevila silná erupce třídy X1. Došlo během ní k výronu koronální hmoty (CME), který zamířil k naší planetě. Tento materiál způsobuje geomagnetické bouře, při kterých je možné pozorovat polární záře. Nejprve se předpokládalo, že k Zemi dorazí v noci na neděli, nakonec to ale zřejmě bude až v noci z neděle na pondělí. Aktivita by mohla být natolik silná, že by mohla způsobit polární záři viditelnou i z České republiky.
V pátek krátce před 18. hodinou večer došlo na Slunci k silné erupci. Astronomové ji pozorovali pomocí vesmírné observatoře SDO, která se na sledování Slunce soustředí. Erupce byla zařazena do třídy X - nejsilnější ze tříd, do kterých jsou tříděny.
Sluneční aktivita dala v posledních dnech vzniknout hned dvěma koronálním výronům hmoty (CME), které míří naším směrem. Na cestě k naší planetě by mohlo dojít k jejich spojení a vytvoření velkého oblaku, který by k Zemi mohl dorazit ve čtvrtek. Pokud bude dostatečně velký, mohly by se objevit polární záře i jižněji, než je běžné.
Nedávná pozorování komety C/2021 A1 (Leonard) ukazují, že po lednovém průletu kolem Slunce ztratila své jádro i ocas. Astronomové se shodují, že došlo k jejímu rozpadu, nepřežila totiž přiblížení k hvězdě. Jako jeden z prvních to zaznamenal 23. února Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.