Ve vzdálenosti 1 590 světelných let se nachází nově objevená nejbližší černá díra. Nese označení Gaia BH1 a je součástí binárního systému s hvězdou podobající se Slunci. Objev umožnil vesmírný teleskop Gaia, který mapuje pozice hvězd v naší galaxii. Sekundární hvězda totiž vykazuje pohyb specifický pro hvězdy obíhající kolem masivního objektu.
Mise Gaia už od roku 2013 mapuje pozici a pohyb hvězd v Mléčné dráze. Postupně jsou zveřejňována nová data z teleskopu, která astronomům prozrazují více o evoluci naší galaxie, vývoji různých druhů hvězd a mnoho dalšího. ESA nyní zveřejnila třetí data release, který obsahuje nové pozice hvězd, ale také planetek ve sluneční soustavě a galaxií v hlubokém vesmíru.
Fyzikům z MIT se podařilo na základě analýzy dat z teleskopů Gaia a APOGEE zjistit, že hvězdy na okraji Mléčné dráhy se kolem středu galaxie pohybují pomaleji než se předpokládalo. Toto zjištění naznačuje, že vnitřek naší galaxie může být lehčí a obsahovat méně temné hmoty, než se dosud myslelo.
Data z mise Gaia naznačují, že nejbližší hvězdokupa od Slunce Hyády se mohla setkat s doposud neznámým masivním oblakem temné hmoty. Ukazují to výsledky simulací provedených na základě dat z mise evropského vesmírného teleskopu Gaia. Výzkum publikovaný v magazínu Astronomy and Astrophysics vedla Tereza Jerabkova, která se narodila v České republice a nyní pracuje pro Evropskou vesmírnou agenturu v Nizozemí.
Data z vesmírného teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v naší galaxii, odhalila překvapivé stáří jedné z částí Mléčné dráhy. Tzv. tlustý disk naší galaxie se podle nové studie začal formovat už přes 13 miliardami let, tedy pouhých 0.8 miliard let po Velkém třesku.