NASA chce na oběžné dráze vytvořit teleskop ze šesti sond, budou zkoumat aktivitu na Slunci

NASA v pondělí oznámila, že se rozhodla financovat vývoj nové vesmírné mise SunRISE, která bude mít za úkol sledovat Slunce a jeho aktivitu. SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) se bude skládat z šestice malých sond, které společně vytvoří teleskop s průměrem 10 kilometrů. Start je nyní plánován nejdříve na rok 2023.

CME

CME Coronal mass ejection (CME) je událost na Slunci, při které dochází k uvolnění materiálu do okolí. V případ, že tento materiál míří k Zemi, může způsobit problémy na oběžné dráze, v atmosféře a v extrémních případech i na Zemi samotné.



Jednotlivé sondy budou malé cubesaty, budou se nacházet ve formaci nad geostacionární oběžnou dráhou. Společně vytvoří velký interferometr, který bude zkoumat Slunce v rádiovém spektru, které je jinak filtrováno zemskou atmosférou.

Data ze sond budou využita k vytvoření detailních 3D map povrchu Slunce, které mají vědcům pomoci učit, kde a jak vznikají jevy nebezpečné pro Zemi, známé jako vesmírné počasí. Sondy SunRISE také pomohou vytvořit mapu magnetických čar sahajících od Slunce až k planetám sluneční soustavy. 
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Slunce

Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila

3. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

celý článek

Vesmírná sonda Solar Orbiter proletěla kolem Venuše, aby upravila svou trajektorii na cestě ke Slunci

4. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Evropsko-americká sonda Solar Orbiter na své cestě ke Slunci proletěla 27. prosince kolem Venuše. Sonda proletěla ve vzdálenosti 7 500 kilometrů od horních vrstev atmosféry planety a využila její gravitace pro úpravu své trajektorie. Do roku 2030 se Venuši přiblíží ještě 7x.

Nevídaný detail sluneční skvrny z největšího solárního teleskopu na Zemi

15. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci zveřejnili první fotografii ze Solárního teleskopu Daniela Inouyeho (Daniel K. Inouye Solar Telescope) - největší observatoře tohoto druhu na Zemi. I když se na teleskopu ještě finišují některé instalační práce, nová fotografie ukazuje potenciální sílu nového zařízení. Teleskop je vybaven čtyřmetrovým primárním zrcadlem, které umožní astronomům detailní pozorování naší hvězdy v jejím nadcházejícím cyklu.

celý článek

Vědci jsou možná na stopě mechanismu, díky kterému jsou v atmosféře Slunce výrazně vyšší teploty než pod ní

14. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Podle vědců z Rice University, University of Colorado Boulder a NASA dochází ve Slunci k preferenčnímu zahřívání těžších iontů uvnitř Slunce, což by mohlo vést k vyšším teplotám v atmosféře hvězdy. Vychází z dat z družic IRIS a AIA, které ukazují teplotu magnetických oblouků v přechodové oblasti mezi koronou a chromosférou.

celý článek

Vědci poprvé zachytili neutrina ze sekundární termojaderné reakce v nitru Slunce

1. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Většina energie vyrobená Sluncem pochází z proton-protonového cyklu, kdy dochází ke sloučení dvou protonů a vzniká atom hélia. Zhruba jedno procento energie nicméně pochází z tzv. CNO cyklu, kdy hélium vzniká prostřednictvím katalyzátorů v podobě uhlíku, dusíku a kyslíku. Vědcům se nyní poprvé podařilo pozorovat neutrina, která pochází z CNO cyklu. Právě tyto částice, které téměř nereagují s okolním prostředím, jsou v podstatě jediným nástrojem pro přímé zkoumání nitra Slunce.

celý článek

Astronomové změřili se zatím největší přesností gravitační posuv Slunce předpovězený Einsteinem

14. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů změřil se zatím největší přesností gravitační posuv Slunce, který předpověděla Einsteinova Obecná teorie relativity. Světlo vycházející ze Slunce je ovlivněno jeho silnou gravitací natolik, že se pozorovateli na Zemi jeví červenější, než skutečně je. Výsledky tohoto výzkumu byly přijaty k publikaci v magazínu Astronomy and Astrophysics.

Nepravidelné rozložení výskytu helia v koroně Slunce

20. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Snímky sluneční korony pořízené instrumentem HERSCHEL ukazují, že v rovníkových oblastech atmosféry naší hvězdy není téměř žádné helium. Naopak na půl cesty od rovníku k pólům je helia dostatek. Toto rozložení ukazuje na provázání s magnetickým polem, které Slunce generuje, a přeneseně také se slunečním větrem.