11. ledna oznámily organizace SETI (Search for Extra-Terrestrial Inteligence) a Mars Institute objev dalších potenciálních lávových jeskyní na Měsíci. Využili k tomu data z mise LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), ve kterých nalezli útvary připomínající díry vedoucí do podzemí, tzv. střešní okna. Podobné útvary už byly nalezeny i jinde na Měsíci a podle expertů by mohly být využity pro výstavbu kolonií chráněných před radiací a dopady mikrometeoritů. V případě existence poblíž jednoho z pólů by však mohly nabízet další výhody.
Nově identifikované útvary se nachází asi 550 kilometrů od severního pólu Měsíce v blízkosti kráteru Philolaus na přivrácené straně. Díry do podzemí mají 15-30 metrů v průměru a mohou být vyústěním lávových tunelů z podzemí. Tyto tunely existují i na Zemi a vznikají v místech kde v podzemí proudí láva, která následně vyschne a zanechá za sebou prázdnou, i několik kilometrů dlouhou jeskyni. Měly by tedy být duté a díky nízké gravitaci na Měsíci i velmi prostorné, dostatečně na to, aby v nich šlo vystavět celá města.
Objev prezentuje Pascal Lee na konferenci NASA Lunar Science for Landed Missions Workshop, která má si klade cíl vést diskuzi o potenciálních místech přistání budoucích lunárních misí.
Právě kvůli budoucí výstavbě kolonií jsou objevy lávových tunelů zajímavé. Život na povrchu Měsíce by totiž nebyl bez rizika - kromě silné radiace je jeho povrch bombardován i malými úlomky kamení o vysoké rychlosti. Obě tato rizika jsou na Zemi eliminována hustou atmosférou a magnetosférou, která na Měsíci chybí.
Z orbitálních snímků nelze se stoprocentní jistotou říct, že skutečně jde o lávové tunely, podle Leeho by ale mohlo jít o dobré kandidáty. Podobných útvarů bylo na Měsíci objeveno na dvě stovky, doposud žádné z nich se ale nenalézají v okolí pólů Měsíce, kde vědci očekávají možnou existenci vodního ledu, ukrytého před slunečním zářením.
Kromě ochrany před vnějším prostředím, by lávové tunely v blízkosti pólů Měsíce mohly mít ještě další výhody. Led by mohl být ukrytý přímo v tunelech namísto smíchaný s měsíčním regolitem na jeho povrchu. Byl by tak lépe dostupný a zpracovatelný pro případnou kolonii, která by z něj mohla vyrábět vodu a další sloučeniny. Další výhodou by mohla být přítomnost slunečního svitu pro solární panely vně střešního okna, která by umožnila výrobu elektrické energie.
22. 10. 2017 Vědci z japonské vesmírné agentury (JAXA) našli na Měsíci lávový tunel, který by mohl mít masivní rozměry. Rozsáhlá jeskyně je zbytkem po lávovém proudu, jehož střecha nejprve ztvrdla a následně vyschnul zevnitř, když láva odtekla. Doplňuje tak už objevené menší lávové tunely a dává netušené možnosti pro osídlení Měsíce lidmi - poskytuje totiž ochranu, která by na povrchu kolonizátorům mohla chybět.
Japonští vědci využili dat z japonské lunární sondy SELENE (v Japonsku známé pod označením Kaguya) a dvojice amerických sond GRAIL. Z mise GRAIL, která se soustředila na detailní zmapování gravitačního pole Měsíce, nejprve určili oblasti zájmu, kde data poukazovala na řidší složení pod povrchem. V blízkosti objektu známého pod názvem Marius Hills Skylight (Střešní okno Mariových kopců) pak zjistili, že radarová data ze sondy Kaguya ukazují na zdvojenou ozvěnu, kterou si vysvětlují jako odraz radarového signálu od povrchu Měsíce a druhý odraz ode dna lávové jeskyně.
Marius Hills je oblast vulkanických dómů v blízkosti kráteru Maruis. Zmíněné střešní okno je díra v povrchu objevená právě japonskou sondou Kaguya s průměrem několika stovek metrů. Vědci už dříve předpokládali, že by mohlo jít o vstup do podzemního světa vytvořeného lávou, přímá i nepřímá pozorování však chyběla. S novými daty se ukazuje, že v oblasti existuje řada podpovrchových útvarů, pravděpodobně další lávové tunely vhodné pro osídlení.
Na Zemi existují lávové tunely také, například Kazumurova jeskyně na Havaji je komplex tunelů v hloubce jednoho kilometru s celkovou délkou 65 kilometrů. Aby mohl být lávový tunel detekován radary z oběžné dráhy Měsíce, vědci odhadují jeho minimální šířku i výšku na alespoň jeden kilometr a zároveň by měl být několik kilometrů dlouhý. Díky nižší gravitaci než na naší planetě očekávají vědci také větší rozměrů tamních lávových tunelů.
Vědci tento objev vítají, lávové jeskyně by mohly být vhodným místem pro stavbu prvních kolonií na Měsíci. Doposud strávili astronauti na povrchu Měsíce maximálně 3 dny, čímž bylo výrazně omezeno množství radiace a pravděpodobnost srážky s mikrometeority. Pro dlouhodobé osídlení ale tato rizika rostou, a to výrazně. Ukrytí vesmírné stanice pod povrch nejen že chrání astronauty a zařízení před zmíněným nebezpečím, ale také poskytuje stabilnější teplotní prostředí. Velkou výhodou také je, že detekovaná nová jeskyně se nachází na přivrácené straně našeho souputníka.
Nový závod o dobytí Měsíce je v plném proudu. Kromě Ruska a Spojených států je ve hře také Čína, Evropa, Indie a množství soukromých společností. Pro první astronauty po mnoha letech se mohou právě lávové jeskyně stát vlídným útočištěm pro přežití.
Více informací