Japonská firma ispace oznámila, že v příštím roce plánuje dopravit na povrch Měsíce rover spojených arabských emirátů. Zařízení o váze 10 kilogramů nese jméno Rashid a do vesmíru jej vynese raketa Falcon 9. Společnost iSpace poskytne přistávací modul a komunikaci pro misi. Sonda Hope Spojených arabských emirátů letos v únoru úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu.
Vesmírná sonda, která koncem loňského roku dopravila vzorky hornin z Měsíce na oběžnou dráhu Země, dorazila k Lagrangeovu bodu L1 systému Země-Slunce. Na své prodloužené misi zamířila sonda z okolí Země směrem ke Slunci do místa, kde se gravitace naší planety a hvězdy vzájemně vyrovnává. Bude zde provádět různé manévry a pozorovat Slunce. Čínská vesmírná agentura zvažuje další cíl pro tuto sondu.
NASA ve čtvrtek večer středoevropského času zopakovala zážeh motorů rakety SLS (tzv. green run). První test SLS proběhl už v lednu, ale byl automaticky přerušen po 67 z původně plánovaných 485 sekund. Během dnešního testu byly zažehnuty všechny 4 trysky hlavního stupně rakety SLS po dobu 8 minut.
Malý objekt s označením 2020 SO se v první polovině února podruhé za několik měsíců přiblíží k Zemi a poté okolí naší planety definitivně opustí. Země tak ztratí třetí známý miniměsíc, i když tento se od těch ostatních hodně liší - je umělý. NASA totiž potvrdila, že se jedná o raketu Centaur ze 60. let, která vynesla na oběžnou dráhu lunární sondu Surveyor 2.
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.
Follow @LIVINGfUTUREczV okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.
29. 1. 2021 Na povrchu Měsíce se nachází voda - v permanentním stínu kráterů i vázaná v horninách. Doposud se předpokládalo, že pochází z interakcí slunečního větru s materiálem na povrchu. Nová studie nicméně odhalila, že by mohl existovat ještě další zdroj měsíční vody - Země. Vyplývá to z
2. 1. 2021 Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.
27. 12. 2020 Počítání kráterů pomocí metody machine learning odhalilo na povrchu Měsíce téměř 110 tisíc kráterů. Nový způsob tak přinesl zatím největší počet lunárních kráterů. Díky automatickému způsobu rozeznávání byly krátery spočítány rekordně rychle.
22. 12. 2020 Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by
9. 12. 2020 Americká vesmírná agentura NASA upřesnila aktivity, které očekává od astronautů při misi Artemis-3 - první cesty lidí na povrch Měsíce po dlouhých desetiletích. Ta by měla nastat v 2024 a měla by na Zemi přivést 85 kilogramů hornin - při misích Apollo to bylo průměrně 64 kg. Dvojice
7. 12. 2020 Vzorky posbírané robotickým ramenem z hloubky 2 metrů byly v minulém týdnu uloženy do malé sondy umístěné na stacionárním přistávacím modulu. Tato malá sonda se ve čtvrtek oddělila a odletěla zpět na oběžnou dráhu Měsíce, kde se spojila s orbitální sondou, která zde čekala. Po spojení si
1. 12. 2020 Čínská vesmírná agentura oznámila krátce po čtvrté hodině odpoledne úspěšné přistání své lunární sondy Chang´e 5 na povrchu Měsíce. Sonda odletěla do vesmíru minulé pondělí a po pěti dnech vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce.
NASA poprvé potvrdila existenci molekul vody na povrchu Měsíce v místech, kam svítí Slunce. Nový objev dokazuje, že voda se na Měsíci může nacházet na více místech než jen v permanentně stíněných kráterech, které se nacházejí primárně v polárních oblastech. K objevu vedla pozorování z teleskopu SOFIA, který je umístěný na palubě speciálního letadla.
NASA ve čtvrtek večer středoevropského času zopakovala zážeh motorů rakety SLS (tzv. green run). První test SLS proběhl už v lednu, ale byl automaticky přerušen po 67 z původně plánovaných 485 sekund. Během dnešního testu byly zažehnuty všechny 4 trysky hlavního stupně rakety SLS po dobu 8 minut.
Americká vesmírná agentura NASA upřesnila aktivity, které očekává od astronautů při misi Artemis-3 - první cesty lidí na povrch Měsíce po dlouhých desetiletích. Ta by měla nastat v 2024 a měla by na Zemi přivést 85 kilogramů hornin - při misích Apollo to bylo průměrně 64 kg. Dvojice astronautů v rámci mise Artemis-3 stráví na Měsíci maximálně 6,5 dne.
Čínská vesmírná agentura zveřejnila své plány na průzkum Měsíce do konce dekády. V rámci lunárního programu Chang´e plánuje mise Chang´e 6, 7 a 8, které budou navazovat na dosavadní mise. Po sběru vzorků hornin bude následovat průzkum jižního pólu a nakonec i pokus o 3D tisk za použití místních zdrojů. Na jižním pólu vznikne nejprve robotická základna, kterou by v budoucnosti mohli obývat i lidé.
Vzorky posbírané robotickým ramenem z hloubky 2 metrů byly v minulém týdnu uloženy do malé sondy umístěné na stacionárním přistávacím modulu. Tato malá sonda se ve čtvrtek oddělila a odletěla zpět na oběžnou dráhu Měsíce, kde se spojila s orbitální sondou, která zde čekala. Po spojení si sondy předaly kontejner se vzorky a navratová sonda nyní čeká na vhodný moment pro let zpátky k Zemi. Své trysky by měla zažehnout 13. prosince.