Nový objev masivních lávových jeskyní na Měsíci oživuje diskuzi nad jeho kolonizací

22. 10. 2017

Měsíc Japonsko Geologie ve vesmíru GRAIL

Vědci z japonské vesmírné agentury (JAXA) našli na Měsíci lávový tunel, který by mohl mít masivní rozměry. Rozsáhlá jeskyně je zbytkem po lávovém proudu, jehož střecha nejprve ztvrdla a následně vyschnul zevnitř, když láva odtekla. Doplňuje tak už objevené menší lávové tunely a dává netušené možnosti pro osídlení Měsíce lidmi - poskytuje totiž ochranu, která by na povrchu kolonizátorům mohla chybět.

Měsíc

snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.

Image credit:

Japonští vědci využili dat z japonské lunární sondy SELENE (v Japonsku známé pod označením Kaguya) a dvojice amerických sond GRAIL. Z mise GRAIL, která se soustředila na detailní zmapování gravitačního pole Měsíce, nejprve určili oblasti zájmu, kde data poukazovala na řidší složení pod povrchem. V blízkosti objektu známého pod názvem Marius Hills Skylight (Střešní okno Mariových kopců) pak zjistili, že radarová data ze sondy Kaguya ukazují na zdvojenou ozvěnu, kterou si vysvětlují jako odraz radarového signálu od povrchu Měsíce a druhý odraz ode dna lávové jeskyně.

Marius Hills je oblast vulkanických dómů v blízkosti kráteru Maruis. Zmíněné střešní okno je díra v povrchu objevená právě japonskou sondou Kaguya s průměrem několika stovek metrů. Vědci už dříve předpokládali, že by mohlo jít o vstup do podzemního světa vytvořeného lávou, přímá i nepřímá pozorování však chyběla. S novými daty se ukazuje, že v oblasti existuje řada podpovrchových útvarů, pravděpodobně další lávové tunely vhodné pro osídlení.

Na Zemi existují lávové tunely také, například Kazumurova jeskyně na Havaji je komplex tunelů v hloubce jednoho kilometru s celkovou délkou 65 kilometrů. Aby mohl být lávový tunel detekován radary z oběžné dráhy Měsíce, vědci odhadují jeho minimální šířku i výšku na alespoň jeden kilometr a zároveň by měl být několik kilometrů dlouhý. Díky nižší gravitaci než na naší planetě očekávají vědci také větší rozměrů tamních lávových tunelů.

Vědci tento objev vítají, lávové jeskyně by mohly být vhodným místem pro stavbu prvních kolonií na Měsíci. Doposud strávili astronauti na povrchu Měsíce maximálně 3 dny, čímž bylo výrazně omezeno množství radiace a pravděpodobnost srážky s mikrometeority. Pro dlouhodobé osídlení ale tato rizika rostou, a to výrazně. Ukrytí vesmírné stanice pod povrch nejen že chrání astronauty a zařízení před zmíněným nebezpečím, ale také poskytuje stabilnější teplotní prostředí. Velkou výhodou také je, že detekovaná nová jeskyně se nachází na přivrácené straně našeho souputníka.

Nový závod o dobytí Měsíce je v plném proudu. Kromě Ruska a Spojených států je ve hře také Čína, Evropa, Indie a množství soukromých společností. Pro první astronauty po mnoha letech se mohou právě lávové jeskyně stát vlídným útočištěm pro přežití.