Nejnovější zprávy z kategorie

Geologie ve vesmíru

10. června 2021
Venuše

NASA i ESA plánují v příštích letech poslat k Venuši hned tři vesmírné sondy

NASA i ESA plánují v příštích letech poslat k Venuši hned tři vesmírné sondy

Americká vesmírná agentura plánuje poslat k Venuši dvě vesmírné sondy DAVINCI+ a VERITAS. Novou misi k sousední planetě plánuje také Evropská vesmírná agentura. Půjde o první americké mise dedikované průzkumu Venuše po dlouhých letech, naposledy to byla sonda Magellan, která sousední planetu zkoumala mezi roky 1990 a 1994. Venuši nicméně zkoumala ještě Evropská sonda Venus Express a aktuálně se u planety nachází japonská Akatsuki. Nové informace posílají na Zemi také sondy, které kolem Venuše prolétají na cestě k jiným cílům.

28. května 2021
Mars

Okno do lávového tunelu, který by v budoucnosti mohl sloužit jako místo pro kolonii

Okno do lávového tunelu, který by v budoucnosti mohl sloužit jako místo pro kolonii

Sopečná činnost vede ke vzniku mnoha zajímavých geologických útvarů. To platí jak pro naši planetu, tak pro ostatní tělesa ve sluneční soustavě. Jedním z těchto míst je Mars, který je bedlivě zkoumán několika sondami z oběžné dráhy i z jeho povrchu. Na tomto snímku můžeme pozorovat tzv. střešní okno, které vede do vyschlého lávového tunelu poblíž vulkánu Arsia Mons.

23. března 2021
Mars

Data z mise InSight pomohla vědcům odhadnout velikost jádra Marsu

Data z mise InSight pomohla vědcům odhadnout velikost jádra Marsu

Mars je po Zemi a Měsíci třetí objekt, u kterého se podařilo změřit velikost jeho jádra. Pomohly k tomu data ze sondy InSight, která zkoumá otřesy planety. Pomocí těchto seismologických dat vědci odhadli poloměr planetárního jádra na zhruba 1 850 kilometrů, tedy asi polovinu jádra zemského.

1. března 2021
Perseverance

Pohlednice z Marsu: povrch v kráteru Jezero

Pohlednice z Marsu: povrch v kráteru Jezero

Rover Perseverance dosedl předminulý týden úspěšně na povrch Marsu a přes sondy na oběžné dráze posílá na Zemi první fotky. Mezi nimi i tuhle, která ukazuje, jak vypadá povrch uvnitř kráteru. Na snímku lze vidět písčitý terén s drobnými kameny, které bude rover v průběhu své mise zkoumat. Vědce zajímá jejich původ a pomocí robotické sondy na dálku hledají známky dávného života.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?

Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).

Související kategorie zpráv
Další zprávy
2. 1. 2021
Měsíc

Čínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu

2. 1. 2021 Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.

1. 1. 2021
Mars

Pohlednice z Marsu: fotografie z oběžné dráhy ukazuje nezvyklé barvy dun na Marsu

1. 1. 2021 Orbitální sonda MRO vyfotila z výšky 318 kilometrů barevné duny, které ukazují sezónní koloběh oxidu uhličitého na planetě. Díky nízkým teplotám na Marsu se zde tento plyn nachází ve formě ledu, v letním období však dochází k jeho sublimaci do atmosféry. Při tomto procesu vznikají malé

3. 11. 2020
Io

Vědci poprvé pozorovali, jak sopečná aktivita měsíce Io ovlivňuje jeho řídkou atmosféru

3. 11. 2020 Pozorování v rádiovém spektru poprvé ukazují, jaký efekt mají sopečné erupce na měsíci Io na jeho atmosféru. Tento měsíc planety Jupiter je vulkanicky nejaktivnější těleso ve sluneční soustavě. Jeho atmosféra byla pozorována už dříve, ale procesy, které ovlivňují její dynamiku, nebyly

17. 10. 2020
InSight

Krtek už je celý zavrtaný pod zemí. Malá sonda se příští rok znovu pokusí proniknout 5 metrů pod povrch Marsu

17. 10. 2020 Sonda HP3 přezdívaná Krtek se po dlouhých měsících neúspěšných pokusů zavrtala celá pod povrch Marsu. Malé zařízení, které má za úkol měřit teplotu v nitru planety, narazilo na problém, když složení zeminy v místě přistání neodpovídalo předpokladům, pro které bylo vyvinuto. K

8. 10. 2020
Mars

S detekcí nově vzniklých kráterů na povrchu Marsu vědcům pomáhá umělá inteligence

8. 10. 2020 Mezi roky 2010 a 2012 se v atmosféře Marsu rozpadl malý meteorit a vytvořil na jeho povrchu skupinu kráterů. To by nebylo nic až tolik výjimečného, podobných událostí už bylo u sousední planety detekováno velké množství. Na rozdíl od předchozích nových kráterů na Marsu však byl tento poprvé

31. 8. 2020
Europa

Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený

31. 8. 2020 Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden

11. 8. 2020
Ceres

Na trpasličí planetě Ceres zřejmě probíhají geologické procesy, dávají vzniknout bílým skvrnám na povrchu

11. 8. 2020 Trpasličí planeta Ceres obíhá Slunce v pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. V letech 2015-2018 ji obíhala vesmírná sonda Dawn, která zpátky na Zemi posílala detailní snímky povrchu a další měření. Analýza dat z poslední fáze mise, kdy sonda obíhala pouhých pár desítek kilometrů nad