V žebříčku deseti nejobyvatelnějších míst ve vesmíru je hned sedm objektů ze sluneční soustavy

03. 12. 2011

Hledání života Exoplanety Astrobiologie

V říjnu byla publikována studie, která navrhla nový systém charakterizace planet a dalších objektů ve vesmíru. Astrobiologové rozdělili hodnocení planet na dva různé směry, podle podobnosti naší vlastní Zemi a podle vhodnosti pro vznik života v nějaké obecnější formě. Ačkoliv se už ale lidstvu podařilo objevilo přes sedm stovek extrasolárních planet, v obou žebříčcích převažují planety a měsíce z našeho bezprostředního sousedství.

Europa, podpovrchové jezero a oceán

Ilustrace znázorňující oblast na povrchu Europy nazývanou chaotický terén. Podle studie NASA by se pod ní mohlo nacházet obří jezero, které je svou velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky.

Image credit: Britney Schmidt/Dead Pixel VFX/Univ. of Texas at Austin

Index podobnosti se Zemí (Earth similarity index, ESI)
Není překvapením, že tomuto žebříčku vévodí právě Země, se kterou jsou ostatní známá tělesa ve vesmíru porovnávána, protože právě naše planeta je jediné známé místo, kde existuje život. Do indexu jsou započítány hodnoty jako je velikost, hustota nebo vzdálenost od hvězdy. Kromě 4 těles ze sluneční soustavy se v top 10 nachází také 4 exoplanety obíhající hvězdu Gliese 581, která je vzdálená asi 20 světelných let od Země.


Země - 1.00
Gliese 581g - 0.89
Gliese 581d - 0.74
Gliese 581c - 0.70
Mars - 0.70
Merkur - 0.60
HD 69830 d - 0.60
55 Cnc c - 0.56
Měsíc - 0.56
Gliese 581e - 0.53


Index obyvatelnosti planety (Planet Habitability Index, PHI)
Druhý index se snaží vzít v potaz i potenciální odlišné formy života od těch, co se vyskytují na Zemi. Index PHI počítá s chemickým složením planety a existencí vhodných podmínek pro chemické reakce potřebné pro vznik biologických organismů. V první desítce se tak objevuje například Titan, největší měsíc planety Saturn, na jehož povrchu jsou obrovská metanová jezera.


Země - 0,96
Titan - 0,64
Mars - 0,59
Europa - 0,49
Gliese 581g - 0,45
Gliese 581d - 0,43
Gliese 581c - 0,41
Jupiter - 0,37
Saturn - 0,37
Venuše - 0,37


Oběma žebříčkům vévodí místa ve sluneční soustavě, není to vůbec překvapivé, objekty ve vesmíru, které nám jsou nejblíž, totiž známe nejlépe a do určité míry tvarují naše představy o mimozemském životě. Naopak ostatní objekty, které se v žebříčku vyskytují neznáme téměř vůbec, podle některých astronomů třeba planeta Gliese 581g vůbec neexistuje. Zatím je tedy vypovídací hodnota obou indexů pokulhává.

Počet známých exoplanet ale stále roste, zároveň se neustále vyvíjí technologie pro jejich pozorování. A nemusí jít jen o místa mimo sluneční soustavu, už za půl roku přistane na Marsu sonda Curiosity, jejímž cílem je pátrat po podmínkách vhodných ke vzniku života. Lze proto očekávat nemalé zpřesňování hodnot u obou indexů a doplňování nových exoplanet a exoměsíců stále více se podobajících naší modré planetě.