V žebříčku deseti nejobyvatelnějších míst ve vesmíru je hned sedm objektů ze sluneční soustavy

V říjnu byla publikována studie, která navrhla nový systém charakterizace planet a dalších objektů ve vesmíru. Astrobiologové rozdělili hodnocení planet na dva různé směry, podle podobnosti naší vlastní Zemi a podle vhodnosti pro vznik života v nějaké obecnější formě. Ačkoliv se už ale lidstvu podařilo objevilo přes sedm stovek extrasolárních planet, v obou žebříčcích převažují planety a měsíce z našeho bezprostředního sousedství.

Europa, podpovrchové jezero a oceán

Europa, podpovrchové jezero a oceán Ilustrace znázorňující oblast na povrchu Europy nazývanou chaotický terén. Podle studie NASA by se pod ní mohlo nacházet obří jezero, které je svou velikostí srovnatelné s rozlohou České republiky.



Index podobnosti se Zemí (Earth similarity index, ESI)
Není překvapením, že tomuto žebříčku vévodí právě Země, se kterou jsou ostatní známá tělesa ve vesmíru porovnávána, protože právě naše planeta je jediné známé místo, kde existuje život. Do indexu jsou započítány hodnoty jako je velikost, hustota nebo vzdálenost od hvězdy. Kromě 4 těles ze sluneční soustavy se v top 10 nachází také 4 exoplanety obíhající hvězdu Gliese 581, která je vzdálená asi 20 světelných let od Země.
  1. Země - 1.00
  2. Gliese 581g - 0.89
  3. Gliese 581d - 0.74
  4. Gliese 581c - 0.70
  5. Mars - 0.70
  6. Merkur - 0.60
  7. HD 69830 d - 0.60
  8. 55 Cnc c - 0.56
  9. Měsíc - 0.56
  10. Gliese 581e - 0.53
Index obyvatelnosti planety (Planet Habitability Index, PHI)
Druhý index se snaží vzít v potaz i potenciální odlišné formy života od těch, co se vyskytují na Zemi. Index PHI počítá s chemickým složením planety a existencí vhodných podmínek pro chemické reakce potřebné pro vznik biologických organismů. V první desítce se tak objevuje například Titan, největší měsíc planety Saturn, na jehož povrchu jsou obrovská metanová jezera.
  1. Země - 0,96
  2. Titan - 0,64
  3. Mars - 0,59
  4. Europa - 0,49
  5. Gliese 581g - 0,45
  6. Gliese 581d - 0,43
  7. Gliese 581c - 0,41
  8. Jupiter - 0,37
  9. Saturn - 0,37
  10. Venuše - 0,37
Oběma žebříčkům vévodí místa ve sluneční soustavě, není to vůbec překvapivé, objekty ve vesmíru, které nám jsou nejblíž, totiž známe nejlépe a do určité míry tvarují naše představy o mimozemském životě. Naopak ostatní objekty, které se v žebříčku vyskytují neznáme téměř vůbec, podle některých astronomů třeba planeta Gliese 581g vůbec neexistuje. Zatím je tedy vypovídací hodnota obou indexů pokulhává. Počet známých exoplanet ale stále roste, zároveň se neustále vyvíjí technologie pro jejich pozorování. A nemusí jít jen o místa mimo sluneční soustavu, už za půl roku přistane na Marsu sonda Curiosity, jejímž cílem je pátrat po podmínkách vhodných ke vzniku života. Lze proto očekávat nemalé zpřesňování hodnot u obou indexů a doplňování nových exoplanet a exoměsíců stále více se podobajících naší modré planetě.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Exoplanety

Nový vesmírný teleskop Jamese Webba prozkoumá blízký planetární systém Beta Pictoris

Hned několik vědeckých týmů má v plánu použít vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pro průzkum blízkého hvězdného systému Beta Pictoris. Jedná se o mladý systém s nejméně dvěma exoplanetami a diskem materiálu, ze kterého by mohly vzniknout další. Výkonný teleskop, který je označován jako nástupce Hubblova teleskopu by měl do vesmíru odletět už letos na podzim.

celý článek

Astronomové u exoplanety poprvé zpozorovali zřetelný disk materiálu, ze kterého může vzniknout exoměsíc

Pomocí observatoře ALMA se vědcům podařilo zpozorovat disk materiálu u jedné z exoplanet obíhajících hvězdu PDS 70 vzdálenou 370 světelných let. Předpokládají, že se jedná o strukturu, ze které vznikne jeden nebo více měsíců. Jedná se o první případ takto zřetelného disku pozorovaného u exoplanety.

celý článek

První pozorování izotopů v atmosféře exoplanety

Ve vzdálenosti zhruba 300 světelných let se nachází exoplaneta, v jejíž atmosféře vědci detekovali poprvé izotopy chemických prvků. Konkrétně se jedná o uhlík-13, který se od běžného uhlíku-12 liší počtem neutronů a protonů ve svém jádru. Ke svému výzkumu využil tým vědců vedený Yapengem Zhangem teleskopu VLT v Čile.

celý článek

Spřízněné hvězdy dělí 30 světelných let, teď u nich astronomové našli mladé exoplanety

Data z teleskopu Gaia ukazují, že hvězdy TOI 2076 a TOI 1807 si jsou příbuzné, a to i přesto, že je dělí víc než 30 světelných let. To je příliš daleko na to, aby se gravitačně ovlivňovaly. Analýza jejich světla nicméně ukázala, že vznikly ze stejného materiálu a nyní se pohybují vesmírem ve stejném směru. U obou hvězd nyní byly objeveny mladé exoplanety.

celý článek

Jedna z nejchladnějších exoplanet podobných Neptunu TOI-1231 b by mohla mít v atmosféře oblaka z vodní páry

Ve vzdálenosti 90 světelných let se nachází exoplaneta TOI-1231 b, která zdánlivě připomíná Neptun. Je 3,5x větší než Země a svou hvězdu oběhne jednou za 24 dní. Vzhledem k tomu, že obíhá drobného červeného trpaslíka, znamená to, že teploty na TOI-1231 b nebudou nijak vysoké - kolem 57 °C. Většina dodnes objevených podobně velkých exoplanet má teploty výrazně vyšší, protože obíhají blíž svým hvězdám.

celý článek

První detekce hydroxylu (OH) v atmosféře exoplanety

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo poprvé detekovat hydroxyl (OH) v atmosféře exoplanety. Nalezli jej na extrémně horké planetě WASP-33b ve vzdálenosti 400 světelných let. Astronomům se v posledních letech daří detekovat stále více chemických prvků a sloučenin na vzdálených planetách. V budoucnosti chtějí na dálku rozpoznat známky života mimo sluneční soustavu.

celý článek

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

celý článek