ve tvaru šipky, která se objevila v atmosféře největšího měsíce planety Saturn v červenci 2010.
Dalekohled Jamese Webba se opět zaměřil na objekt ve sluneční soustavě - tentokrát to byl největší měsíc planety Saturn, Titan. Infračervený přístroj NIRCam astronomům umožnil prohlédnout hustou atmosférou měsíce a odhalil struktury na jeho povrchu i oblaka v nižších vrstvách atmosféry. Vědci následně využili dalšího infračerveného přístroje, tentokrát na teleskopu Keck na Havaji, aby získaná data potvrdili.
V říjnu byla publikována studie, která navrhla nový systém charakterizace planet a dalších objektů ve vesmíru. Astrobiologové rozdělili hodnocení planet na dva různé směry, podle podobnosti naší vlastní Zemi a podle vhodnosti pro vznik života v nějaké obecnější formě. Ačkoliv se už ale lidstvu podařilo objevilo přes sedm stovek extrasolárních planet, v obou žebříčcích převažují planety a měsíce z našeho bezprostředního sousedství.
Od equinoxu na Saturnu v srpnu 2009 (konstelace, kdy sluneční světlo dopadá přímo na rovník planety a kdy je stín z prstenců minimální) se atmosféra Titanu neustále mění a přináší stále nové poznatky o počasí na největším měsíci planety Saturn. Kolem rovníku Titanu se objevují neustále nové bouře, které mají až tisíce kilometrů v průměru, a vesmírná sonda Cassini je při tom.