Neutronové hvězdy jsou malé hvězdné objekty dosahující průměru do zhruba 20 kilometrů, které však mají vysokou hmotnost a tedy i hustotu. Vznikají v supernovách na konci života hvězd hlavní posloupnosti, jejichž hmotnost se pohybuje mezi 10 a 30 Slunci (z menších objektů vznikají bílí trpaslíci a z větších černé díry). Hmotnost neutronové hvězdy se pohybuje mezi 1,4 - 2,1 hmotnostmi Slunce. Nejrychleji rotující neutronová hvězda PSR J1748-2446ad se kolem svojí osy otočí více než 700x za sekundu.
Uprostřed pozůstatků supernovy HESS J1731-347 se nachází velmi zvláštní objekt, který odporuje tomu, co o hvězdách dnes víme. V supernovách vznikají buďto neutronové hvězdy, nebo černé díry v závislosti na hmotnosti původní hvězdy. Nová analýza nyní ukazuje, že objekt v jádru HESS J1731-347 je na neutronovou hvězdu i černou díru příliš lehký. Mohlo by tak jít o první exemplář extrémně husté kvarkové hvězdy, jejíž existence je zatím pouze teoretická.
Pozorování teleskopem Hubble ukazují, že v kolizi neutronových hvězd GW170817 vznikly proudy radiace pohybující se zdánlivě nemožnou rychlostí. Při pohledu ze Země se zdálo, že jsou až 7x rychlejší než světlo. Podle nové studie se jednalo o iluzi označovanou jako superluminální rychlost způsobenou úhlem, pod kterým byly proudy pozorovány. Jejich skutečná rychlost se blížila i tak úctyhodným 99.97 % rychlosti světla.
Astronomové vedení Davidem Sweeneym vytvořili první ucelenou mapu neutronových hvězd a černých děr v Mléčné dráze. Ukazuje, že téměř třetina z nich byla vymrštěna do okolí naší galaxie. Data pochází z teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze a zaznamenává jejich základní charakteristiky.
Astronomové vedení Manishou Caleb objevili nový pulzar (neutronovou hvězdu) s rekordně dlouhou periodou - 76 sekund. Rotace pulzarů je zpravidla v milisekundách až nižších desítkách sekund. Nově objevená hvězda PSR J0901-4046 tak představuje první exemplář ze zcela nové třídy neutronových hvězd, jejichž existence byla doposud víceméně teoretická.
Prvky těžší než železo vznikají v supernovách, nebo kolizích neutronových hvězd. Doposud však nebylo zřejmé, jak se dostaly na Zemi, a to ve zdánlivě stejnou dobu z obou zdrojů. Nové simulace nyní ukazují, že elementy z kolizí neutronových hvězd se mohly svézt na rázových vlnách, které vznikly v supernovách.