Uprostřed pozůstatků supernovy HESS J1731-347 se nachází velmi zvláštní objekt, který odporuje tomu, co o hvězdách dnes víme. V supernovách vznikají buďto neutronové hvězdy, nebo černé díry v závislosti na hmotnosti původní hvězdy. Nová analýza nyní ukazuje, že objekt v jádru HESS J1731-347 je na neutronovou hvězdu i černou díru příliš lehký. Mohlo by tak jít o první exemplář extrémně husté kvarkové hvězdy, jejíž existence je zatím pouze teoretická.
Supernovy jsou zářivé exploze masivních hvězd. Mohou nastávat u hvězd větších než Slunce, kterým došlo palivo pro termojadernou fúzi, případně u bílých trpaslíků, které pohlcují materiál ze svého okolí a překročí určitou hmotnost. Výsledkem supernovy je u hvězd s nižší hmotností neutronová hvězda, u masivnějších objektů potom černá díra. V místě exploze se většinou nachází pozůstatek supernovy tvořený materiálem, který exploze vymrštila do okolí. Z tohoto matriálu během miliard let vznikají další hvězdy a také planety obohacené o těžké prvky, které v supernově vznikly.
Objekt uprostřed zbytků supernovy HESS J1731-347 má pouhých 77 % hmotnosti Slunce, což je výrazně méně oproti doposud nejlehčí známé neutronové hvězdě s 117 % hmoty Slunce. Je to i méně, než je dosavadní teoretická spodní hranice pro hmotnost neutronových hvězd, která se předpokládala na 110 % sluneční masy. Astronomové původně předpokládali, že se HESS J1731-347 nachází asi 10 tisíc světelných let daleko. Nedávno však v oblaku materiálu po supernově objevili druhou hvězdu, která jim pomohla zpřesnit vzdálenost na pouhých 8 150 světelných let. Podle nového odhadu má hvězda 0,77 hmotnosti Slunce a 10,4 jeho poloměru. Kvarkové hvězdy jsou teoretické objekty tvořené tzv. kvarkovou hmotou - tedy volně se pohybujícími kvarky. Jedná se o subatomární částice, ze kterých se skládají protony a neutrony, ze kterých jsou tvořeny atomy.