Supernovy jsou zářivé exploze masivních hvězd. Mohou nastávat u hvězd větších než Slunce, kterým došlo palivo pro termojadernou fúzi, případně u bílých trpaslíků, které pohlcují materiál ze svého okolí a překročí určitou hmotnost. Výsledkem supernovy je u hvězd s nižší hmotností neutronová hvězda, u masivnějších objektů potom černá díra. V místě exploze se většinou nachází pozůstatek supernovy tvořený materiálem, který exploze vymrštila do okolí. Z tohoto matriálu během miliard let vznikají další hvězdy a také planety obohacené o těžké prvky, které v supernově vznikly.
Amatérský astronom Dana Patchick objevil v souhvězdí Kasiopeji neobvyklý objekt. Strukturu s označením PA 30 původně považoval za planetární mlhovinu, průzkum dalšími astronomy nicméně ukázal, že se jedná o pozůstatek ze supernovy pozorované v roce 1181 (SN 1181). PA 30 je jediná známá supernova typu Iax v naší galaxii.
Pomocí radiového teleskopu FAST (Five-Hundred-meter Aperture Spherical Telescope) astronomové z Čínské univerzity v Kuej-čou a další institucí objevili osm nových milisekundových pulsarů v kulové hvězdokupě NGC 6517. Tento objev byl oznámen ve studii zveřejněné na serveru arXiv.
Astronomům se podařilo získat další indicie pro existenci neutronové hvězdy, která zbyla po supernově pozorované v roce 1987. Pomocí přístrojů MIRI a NIRSpec na dalekohledu Jamese Webba identifikovali ionty argonu a síry. Z počítačových simulací potom zjistili, že ty mohly vzniknout pouze v případě, že se ve středu zbytků supernovy nachází neutronová hvězda.
Spektroskopická data vědcům pomohla charakterizovat obě hvězdy v binárním systému LAMOST J235456.73+335625 (zkráceně J2354). Ten obsahuje oranžovou hvězdu typu K s asi 70 % hmotnosti Slunce a neviditelného souputníka. Původně se předpokládalo, že by mohlo jít o neutronovou hvězdu, nová data však naznačují, že spíš půjde o masivního bílého trpaslíka.
Analýza dat z několika vesmírných teleskopů ukázala přítomnost těžkých prvků, které vznikly v kolizi neutronových hvězd, při které vznikl také záblesk s označením GRB 230307A. Ten je aktuálně druhý nejenergetičtější svého druhu, který se podařilo pozorovat.