Mise | Start | Status |
---|---|---|
Rosetta | 2. 3. 2004 - 30. 9. 2016 | Ukončená: Úspěch |
Vědcům se podařilo analyzovat materiál, který do vesmíru vypouští kometa 67P, kterou po dva roky obíhala evropská sonda Rosetta na její cestě kolem Slunce. Podle jejich analýzy je 45 % materiálu v ocasu komety tvořeno organickými sloučeninami, zbytek materiálu je tvořen minerály, hlavně silikáty, které podle vědců nikdy nereagovaly s vodou. Výsledky, které vědcům poodkrývají vznik podobných komet, byly publikovány ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
V noci ze soboty na neděli dostali operátoři v řídícím středisku mise Rosetta v německém Darmstadtu signál pocházející z povrchu komety. Nebyl to nikdo jiný než Philae, přistávací modul, který se v listopadu odmlčel, když mu došla energie. Mezitím se ale kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko přiblížila Slunci a podle všeho teď dopadají paprsky na solární panely přistávacího modulu, který podle operátorů ESA přistál na příliš stinném místě na to, aby mohl pracovat. Teď je ale všechno jinak a očekává se další kontakt a možnost zkoumat kometu přímo z jejího povrchu.
Na povrchu je podle měření instrumentů Philae deseti až dvaceticentimetrová vrstva prachu, pod kterou se ukrývá led. Ledová vrstva je podle vědců tvrdší než předpokládali, i přes rostoucí výkon kladiva, které se skrz vrstvu pokoušelo dostat, se totiž hlouběji než pár milimetrů nedostalo. Další přístroje potvrdily nízkou míru odpařování tohoto ledu a teplotu -153 °C, alespoň zpočátku, na finálním místě přistání byla teplota ještě o deset stupňů nižší.
Ve středu o půl páté odpoledne středoevropského času přistál modul Philae jako historicky první sonda ze Země na povrchu komety. Potvrzení o přistání dorazilo po páté hodině odpolední do řídícího střediska CNES (francouzská vesmírná agentura) v Toulouse s asi půlhodinovým zpožděním, protože kometa 67P/C-G se nachází daleko za oběžnou drahou Marsu v pásu asteroidů.
Jak se vesmírná sonda Rosetta přibližuje ke svému cíli, kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, pořizuje stále detailnější snímky. Na těch posledních se z původně zamýšlených povrchových útvarů vynořilo dvojité jádro. Jde o tzv. "kontaktní dvojici" podle všeho se totiž dvě hlavní části jádra komety dotýkají, než že by kolem sebe vzájemně obíhala. Snímky, ze kterých je dvojitost komety patrná, byly pořízeny minulý pátek. Před vědci z ESA je nyní několik těžkých úkolů, mezi nimi také, na kterou z částí jádra vyšlou přistávací modul Philae?