Materiál z ocasu komety 67P obsahuje z poloviny organické molekuly

04. 12. 2017

Kometa 67P/C-G Komety Rosetta

Vědcům se podařilo analyzovat materiál, který do vesmíru vypouští kometa 67P, kterou po dva roky obíhala evropská sonda Rosetta na její cestě kolem Slunce. Podle jejich analýzy je 45 % materiálu v ocasu komety tvořeno organickými sloučeninami, zbytek materiálu je tvořen minerály, hlavně silikáty, které podle vědců nikdy nereagovaly s vodou. Výsledky, které vědcům poodkrývají vznik podobných komet, byly publikovány ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Kometa 67P/C-G, reálné barvy

Kometa 67P/C-G v reálných barvách pořízená kamerou OSIRIS na vesmírné sondě Rosetta. Snímek byl pořízen ze vzdálenosti 120 kilometrů.

Image credit:

Když se kometa na svojí oběžné dráze přiblíží Slunci, začne se zahřívat a do té doby zmrzlý led se vypařuje a bere s sebou i zrnka hornin z povrchu komety. Právě tento materiál analyzovala sonda Rosetta, která kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko pozorovala z její oběžné dráhy při přiblížení Slunci. Zachyceno bylo celkem 35 tisíc zrnek prachu, ze kterých bylo vybráno 30 takových, aby byla zajištěna smysluplná analýza tohoto vzorku.

Analyzovaná zrnka měla velikost od setiny milimetru až po celý milimetr a byla zkoumána nejprve mikroskopem a následně bombardována ionty india. Následně odštěpený materiál byl spektroskopicky analyzován instrumentem COSIMA (Cometary Secondary Ion Mass Analyser).

Výsledky ukazují, že složení vybraných zrnek je vzájemně srovnatelné, vyvozují z toho, že obdobné složení by tedy mělo mít i jádro komety. Organické molekuly tvoří 45 % látek a zařazují tak kometu 67P mezi tělesa s nejvyšším obsahem uhlíku, která byla takto prozkoumána. 

Zbylých 55 % hmotnosti materiálu pak tvoří minerální sloučeniny, zejména silikáty. Vědce zarazilo, že v podstatě všechny minerály vznikly mimo prostředí obsahující vodu. Přestože kometa 67P, stejně jako jiné komety, vodu obsahuje, materiál, ze kterého je složená s vodou nikdy nereagoval. V kometě se voda nachází ve formě ledu a chová se tak v podstatě jako další horniny.

Z chemických prvků obsahuje kometa 67P po 30 % vodíku, uhlíku a kyslíku, zbylých 10 % je potom křemík, železo, magnesium a další.

Vesmírná sonda Rosetta prozkoumala kometu jako doposud žádná jiná, nebyla však první, která zkoumala komety zblízka. Hned několik vesmírných sond (Giotto, Vega 1 a 2, Suisei a Sakigake) bylo vypraveno k Halleyově kometě v 80. letech. Dále mise Stardust, která posbírala vzorky materiálu z ocasu komety Wild 2 a dopravila je k analýze na Zemi a mise Deep Impact, která vystřelila projektyl ke kometě Tempel 1, aby prozkoumala její složení pod povrchem.