Evropská sonda Rosetta strávila dva roky na oběžné dráze komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Během tohoto času se povrch komety výrazně proměnil v závislosti na vzdálenosti od Slunce. Nová studie publikovaná v magazínu Nature odhaluje, jaké procesy vedly k tomu, že kometa i její ocas postupně měnily barvu mezi namodralou a načervenalou.
Rosetta přiletěla ke kometě, když byla ještě relativně daleko od Slunce a její povrch byl načervenalý. Kometa byla v tu chvíli ještě za tzv. hranici mrazu, za kterou zůstává voda ve formě ledu. Jakmile se však přiblížila na zhruba 3 AU od Slunce, začal se její povrch zahřívat slunečním svitem a začalo docházet k sublimaci, která vytváří z ledu přímo vodní páru. Společně s párou se do okolí komety dostávala i červená zrnka prachu, což dalo vzniknout typickému červenému ocasu. Naopak na povrchu komety došlo k odkrytí spodnějších vrstev ledu, které daly kometě spíš modrou barvu. Kometa potom proletěla kolem Slunce a začala se opět vzdalovat. Červený prach se opět usadil na povrchu jádra a kometa tak opět změnila své zbarvení do červené barvy.