Velké množství kyslíku pozorovaného u komety 67P/C-G mohla být pouhá iluze

19. 03. 2022

Komety Rosetta Kometa 67P/C-G

Když vesmírná sonda Rosetta obíhala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko (67P), detekovala množství molekulárního kyslíku, který z ní uniká. Zdálo se tedy, že kometa ho obsahuje víc, než se u takových objektů předpokládá. Podle nové studie však lze pozorované množství tohoto prvku vysvětlit dvěma rezervoáry a v celkovém složení komety potom nehraje tak velkou roli.

Mise	Start	Status
Rosetta	2. 3. 2004 - 30. 9. 2016	Ukončená: Úspěch

Kometa 67P/C-G, proudy plynů a prachu

Jak se kometa Kometa 67P/C-G přibližuje Slunci, dochází k jejímu zahřívání a začíná se objevovat koma, ocas komety. Jedním z těchto proudů proletěla vesmírná sonda Rosetta.

Image credit: ESA

Když evropská sonda Rosetta poprvé identifikovala molekulární kyslík (O2) unikající z komety, vědce to překvapilo. Komety totiž představují zbytky z počátků sluneční soustavy a v tomto období vědci předpokládali jeho vázání na jiné atomy (vodík, uhlík a další). Proto není molekulární kyslík ve vesmíru příliš častý.

Vědecký tým vedený Adriennou Luspay-Kuti ve své studii navrhuje, že detekovaný kyslík pochází ze dvou izolovaných kapes. Jedna by se měla nacházet hluboko pod povrchem společně se zásobami oxidu uhelnatého a uhličitého Druhá kapsa je potom blíže povrchu, kde se kromě molekulárního kyslíku nachází také molekuly vody.

Toto vysvětlení odpovídá pozorovaným změnám v souvislosti rotací komety a jejím nasvícením Sluncem. Zatím ale stále není jasné, odkud se kyslík vzal. Kometa při svém oběhu Slunce musí kyslík nějakým způsobem kumulovat. Na to zatím vědci nepřišli a bude to vyžadovat další studium.

Snímky komety 67P/C-G