Philae kontaktoval Rosettu a je v pořádku, připravuje se na obnovení vědeckých operací
14. 06. 2015
V noci ze soboty na neděli dostali operátoři v řídícím středisku mise Rosetta v německém Darmstadtu signál pocházející z povrchu komety. Nebyl to nikdo jiný než Philae, přistávací modul, který se v listopadu odmlčel, když mu došla energie. Mezitím se ale kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko přiblížila Slunci a podle všeho teď dopadají paprsky na solární panely přistávacího modulu, který podle operátorů ESA přistál na příliš stinném místě na to, aby mohl pracovat. Teď je ale všechno jinak a očekává se další kontakt a možnost zkoumat kometu přímo z jejího povrchu.
Přistání Philae proběhlo 12. listopadu, modul měl tehdy plně nabitou baterii, která mu umožňovala provést většinu primárních měření do jejího vybití. Solární panely měly poskytnout dodatečnou energii pro další operace, nedostatek slunečního světla ale nakonec zapříčinil upadnutí přistávacího modulu do hibernace. Navíc nikdo nevěděl, kde přesně Philae přistál, modul dopadl do temné pukliny a na snímcích z Rosetty modul vidět nebyl.
Vědci v uplynulých měsících živili naději, že jak se kometa přibližuje Slunci, může dojít ke změně rotace komety vlivem sílících gejzírů vodních molekul a prachu. Už samotné přiblížení ke Slunci mělo představovat možnost změny úhlu dopadu slunečních paprsků a tedy i příležitost pro ztracenou sondu. To se zřejmě nakonec stalo a baterie Philae byla alespoň z části nabita a umožnila obnovení provozu přístrojů na palubě. Philae tedy mohl kontaktovat svou mateřskou sondu na oběžné dráze komety, která signál přeposlala na Zemi.
Philae v sobotu prakticky pouze pozdravil operační středisko a oznámil, že je opět aktivní. Spolu s OK signálem připojil také další data o svém stavu. Víme tedy, že má operační teplotu -35 °C a 24 wattů energie.
Operátoři ESA teď očekávají další kontakt a více informací o aktuálním stavu a poloze Philae.
První analýza dat z Philae ukazuje na tvrdý led, prach a organické molekuly
19. 11. 2014 Na povrchu je podle měření instrumentů Philae deseti až dvaceticentimetrová vrstva prachu, pod kterou se ukrývá led. Ledová vrstva je podle vědců tvrdší než předpokládali, i přes rostoucí výkon kladiva, které se skrz vrstvu pokoušelo dostat, se totiž hlouběji než pár milimetrů nedostalo. Další přístroje potvrdily nízkou míru odpařování tohoto ledu a teplotu -153 °C, alespoň zpočátku, na finálním místě přistání byla teplota ještě o deset stupňů nižší.
Během aktivních šedesáti hodin operací, které měl modul Philae k dispozici díky nabitým bateriím, mohl také společně se sondou Rosetta na oběžné dráze měřit jádro komety pomocí seizmického zařízení.
Philae měl také analyzovat horninu v peci, tuto část experimentů na kometě mělo na starosti zařízení SD2 (Sampling, Drilling and Distribution subsystem). Vědci jsou si jistí, že vrták byl aktivován a stejně tak došlo k akcím, které měly vzorek doručit zařízením COSAC a PTOLEMY. Aktuálně to však nevypadá, že by materiál do pecí k analýze dorazil.
Zařízení COSAC přesto přineslo zajímavá data, Z extrémně řídké atmosféry komety bylo schopné vyčichat organické molekuly. Vědci budou nadále zkoumat o jaké molekuly přesně šlo, zda to budou nějaké jednodušší jako je amoniak a metan, nebo například komplexnější aminokyseliny.
Philae se odmlčel v noci ze soboty na neděli. Ještě před rozloučením dokázali vědci pootočit modul tak, aby byl ke slunci namířen největší solární panel. Operátoři ESA doufají, že by mohli s Philae navázat kontakt znovu na jaře (kometárním jaře, nikoli pozemským), kdy bude kometa jinak pozicovaná vůči Slunci a solární panely modulu tak budou moci dostávat více světla.
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích