Nečekané překvapení: kometa, ke které se blíží sonda Rosetta, má dvě jádra
16. 07. 2014
Jak se vesmírná sonda Rosetta přibližuje ke svému cíli, kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, pořizuje stále detailnější snímky. Na těch posledních se z původně zamýšlených povrchových útvarů vynořilo dvojité jádro. Jde o tzv. "kontaktní dvojici" podle všeho se totiž dvě hlavní části jádra komety dotýkají, než že by kolem sebe vzájemně obíhala. Snímky, ze kterých je dvojitost komety patrná, byly pořízeny minulý pátek. Před vědci z ESA je nyní několik těžkých úkolů, mezi nimi také, na kterou z částí jádra vyšlou přistávací modul Philae?
Dvojité jádro komety je pro vědce překvapením. Zatím není zřejmé jak mohla taková kometa vzniknout, mohla se rozpadnout a jednotlivé kusy zůstaly ve vzájemné blízkosti, mohlo však také dojít ke spojení dvou různých objektů do jednoho. Původ komety a její strukturu bude Rosetta zkoumat, nejen z oběžné dráhy, ale také s pomocí přistávacího modulu, který by měl na povrch dosednout už letos na podzim.
Dvojice těles putující vesmírem společně nejsou nijak výjimečné, naopak: dvoj- nebo dokonce trojhvězdy jsou velmi častým jevem. Podobně už astronomové našli také dvojité asteroidy spojené gravitací do jednoho bloku. U komet jde však o první takový případ a mise Rosetta tak další z prvenství, které tuto evropskou misi doprovází.
Nové snímky 67P/Churyumov-Gerasimenko, komety, kterou brzy navštíví evropská sonda Rosetta
14. 7. 2014 Jak se vesmírná sonda Rosetta blíží ke svému cíli, objevuje se před námi stále ostřejší obraz komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. V červenci 2014 se Rosetta nachází pouhých 37 tisíc kilometrů od komety a na snímcích zasílaných zpátky na Zemi se už objevuje zřetelný nepravidelný tvar jádra. Finální zážeh, který umístí sondu na stabilní oběžnou dráhu komety je plánovaný na příští měsíc.
Ze snímků je patrný nepravidelný tvar komety, potvrzuje to předpoklady vědců, kteří odhadovali velikosti stran na 3x4x5 kilometrů. Není to velkým překvapením, z pěti komet, které zatím byly navštíveny vesmírnými sondami, zatím ani jedna neměla pravidelný tvar.
Plán mise Rosetta
- srpen 2014: Začátek globálního mapování
- listopad 2014: Přistání autonomního modulu na povrchu komety
- srpen 2015: Největší přiblížení ke Slunci
- prosinec 2015: Plánovaný konec mise
Cesta vesmírné sondy Rosetta
Rosetta opustila Zemi v březnu 2004, od té doby cestuje mezi oběžnými drahami Jupiteru a Země a za pomoci několikanásobných gravitačních asistencí se přibližuje ke svému cíli. Na své cestě proletěla Rosetta kolem dvou asteroidů, na kterých si vědci mohli vyzkoušet vědecké vybavení sondy. V roce 2008 to byl objekt 2867 Šteins (pojmenovaný po lotyšském astronomovi), kolem kterého sonda proletěla ve vzdálenosti pouhých 800 kilometrů, a v roce 2010 následoval asteroid Lutetia, který má na délku 100 kilometrů.
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích