Nový výzkum ukazuje, že hvězda O-201843 by mohla být extrémní trpasličí nova

16. 10. 2022

Hvězdy Nova Astronomie Bílý trpaslík

Objekt OGLE-BLG504.12.201843 (O-201843) byl objeven v roce 2015. Už tehdy jeho chování naznačovalo, že se jedná o tzv. kataklyzmickou variabilní hvězdu, která je zpravidla tvořena dvěma složkami - bílým trpaslíkem, který pohlcuje hmotu ze sousední, větší hvězdy. Nový výzkum nyní ukazuje, že se kolem trpaslíka v tomto systému zřejmě nachází disk rotujícího materiálu, který způsobuje trpasličí novu.

Nova, ilustrace

Image credit: ESO/M. Kornmesser, L. Calçada

Nova je exploze, která nastává v binárním systému s bílým trpaslíkem. Bílý trpaslík je zbytek jádra vyhaslé hvězdy a už v něm neprobíhá termojaderná reakce. Pokud se však v jeho blízkosti nachází další hvězda, trpaslík z ní svou gravitací vysává materiál a dočasně může reakci slučování atomů opět zažehnout. To je doprovázeno krátkým a velmi silným zábleskem, označovaným jako nova. Název nova pochází z doby, kdy se myslelo, že tento záblesk značí vznik nové hvězdy.

Nový výzkum byl vedený Camille Landriovou z Karlovy univerzity v Praze. Podle něj patří objekt O-201843 mezi tzv. trpasličí novy typu U Gem s extrémními vlastnostmi, které vykazují záblesky o síle 2–5 magnitud.  

Bílý trpaslík

Bílý trpaslík

Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, odhodí svrchní vrstvy do svého okolí a její jádro se smrskne do malého hustého objektu. Výsledný bílý trpaslík dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.

Vědci předpokládají, že z 98 % hvězd ve vesmíru nakonec vzniknou bílí trpaslíci. Neprobíhá v nich už termojaderná fúze a v průběhu svojí existence postupně chladnou. Nakonec z bílého trpaslíka vznikne trpaslík černý, je k tomu ale potřeba více času, než je stáří vesmíru.