Nově objevené galaxie se nacházejí v oblasti zvané Pandořina kupa (Abell 2744, Pandora´s Cluster), která je vzdálená asi 33 miliard světelných let od Země. Světlu z těchto galaxií trvalo 13,4 miliardy let, než se dostalo na Zemi, což znamená, že vznikly v době, kdy byl vesmír starý jen asi 330 milionů let.
Nově objevená ultra-velká struktura má kruhovitý tvar s asi 1,3 miliardou světelných let v průměru a nachází se přes 9 miliard světelných let daleko. Její objev společně s dříve identifikovaným Obřím obloukem vyvolává otázky o kosmologickém principu, který říká, že vesmír je ve velkém měřítku homogenní a izotropní.
Fosfor je důležitý pro život na Zemi, proto se po něm astronomové dívají také ve vesmíru. Doposud se ho podařilo najít pouze do vzdálenosti asi 40 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy. Nový výzkum nyní ukazuje detekci na samotném okraji galaxie 73 tisíc světelných let od jejího středu.
Astronomové objevili nejslaběji zářící satelitní galaxii Mléčné dráhy, která dostala označení Ursa Major III. Tato ultra-slabá trpasličí galaxie obsahuje pouze asi 50-60 hvězd a má celkovou absolutní magnitudu v pásmu V +2,2 mag, což ji činí nejtemnějším známým satelitním objektem Mléčné dráhy. Objev byl učiněn pomocí dat z Ultraviolet Near Infrared Optical Northern Survey (UNIONS) a potvrzen pozorováními z teleskopu Keck a družice Gaia ESA.
Fyzikům z MIT se podařilo na základě analýzy dat z teleskopů Gaia a APOGEE zjistit, že hvězdy na okraji Mléčné dráhy se kolem středu galaxie pohybují pomaleji než se předpokládalo. Toto zjištění naznačuje, že vnitřek naší galaxie může být lehčí a obsahovat méně temné hmoty, než se dosud myslelo.