
Hlavním úkolem vesmírné sondy Juno je průzkum atmosféry planety Jupiter. V říjnu se nicméně dostala do těsné blízkosti měsíce Europa, pod jehož povrchem se ukrývá globální oceán. A unikátní přístroje sondy přinesly zcela nové informace o struktuře a procesech, které na Europě probíhají. NASA den po průletu zveřejnila fotografie z průletu.
Mise | Start | Status |
---|---|---|
![]() |
20. 8. 1977 | Probíhá |
![]() |
5. 9. 1977 | Probíhá |
![]() |
18. 10. 1989 - 21. 9. 2003 | Ukončená: Úspěch |
![]() |
5. 8. 2011 | Probíhá |
Europa je jeden ze čtyř velkých (galileových) měsíců planety Jupiter, má v poloměru 1 561 km, což je jen o něco méně než Měsíc. Pod ledovou slupkou tohoto měsíce se ukrývá globální oceán s větším množství vody, než se nachází v oceánech na Zemi.
Primární misí vesmírné sondy Juno byla planeta Jupiter a její atmosféra. Tato část mise úspěšně skončila v roce 2020, kdy ji NASA prodloužila a rozšířila také o průzkum měsíců planety. Z nich je Europa cílem nejlákavějším - díky oceánu, který se nachází pod její slupkou. Sonda Juno se přiblížila na pouhých 358 kilometrů od povrchu a byly aktivovány všechny její přístroje. Vědci tak získali nová data o ionosféře a třeba také interakci měsíce s magnetosférou planety. Nejzajímavější informace by ale mohly přijít z mikrovlnného radiometru MWR, který do hloubky prozkoumal ledovou slupku. Europu už dříve z blízka zkoumaly sondy Voyager 1 a 2 a Galileo. Ani jedna z nich ale nepronikla pod povrch tak, jak to dokáže přístroj MWR. Vědci doufají, že se jim podaří zjistit tloušťku ledové sloupky a potvrdit existenci podpovrchových kapes s kapalnou vodou. Ani jedna z předchozích sond nezkoumala póly měsíce, nad kterými sonda Juno proletěla, právě zde by se mohly nacházet zatím pouze teoretické gejzíry chrlící vodu z nitra měsíce do jeho okolí.