Blesk se nachází na snímku sondy Juno z prosince 2020. Objeven byl ale až o dva roky později amatérem, který zkoumal veřejně dostupné snímky z mise. V momentě pořízení se sonda nacházela 32 tisíc kilometrů od horní vrstvy mraků.
Vesmírná sonda Juno proletěla 14. prosince kolem planety Jupiter. Při následném stahování dat nicméně došlo k přerušení spojení mezi sondou a přijímacími zařízeními na Zemi. Jako příčina byla identifikována nemožnost přístupu k paměti sondy, kde jsou data uložena. To mohlo být způsobeno průletem oblastí s intenzivní radiací. Podle NASA jsou vědecká data v pořádku a pracuje se na obnově spojení.
Hlavním úkolem vesmírné sondy Juno je průzkum atmosféry planety Jupiter. V říjnu se nicméně dostala do těsné blízkosti měsíce Europa, pod jehož povrchem se ukrývá globální oceán. A unikátní přístroje sondy přinesly zcela nové informace o struktuře a procesech, které na Europě probíhají. NASA den po průletu zveřejnila fotografie z průletu.
Podle výzkumu vědců vedených Yamilou Miguel se složení jednotlivých vrstev planety Jupiter liší. Čím hlouběji se vrstva nachází, tím více je v ní těžkých elementů, tedy prvků těžších než vodík a helium, které tvoří většinu atmosféry. Data pro nový výzkum pochází ze sondu Juno, která od roku 2016 Jupiter obíhá.
Vědcům pracujícím s daty z vesmírné sondy Juno se podařilo propojit největší měsíc planety Jupiter a polární záře v její atmosféře. Ganymede je jediný měsíce ve sluneční soustavě, který má vlastní magnetické pole. Jeho interakce s magnetickým polem planety vede ke vzniku něterých polárních září na Jupiteru.
Snímky v infračerveném spektru pořízené vesmírnou sondou Juno pomohly vědcům zjistit více o Ganymede, největším měsíci planety Jupiter a celé sluneční soustavy. Ganymede je jediný měsíc ve sluneční soustavě s magnetickým polem, které jeho povrch částečně chrání před radiací a nabitými částicemi, kterých je kolem planety Jupiter hodně. V oblastech pod magnetickým polem je podle nového reportu z NASA rozdílné složení povrchu.
Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje data ze sondy Juno, která planetu Jupiter obíhá. Už za rok by měla ke Ganymede odletět také evropská sonda JUICE, která jako první vstoupí na jeho oběžnou dráhu.
Vědcům se podařilo identifikovat zdroj silných rádiových emisí v magnetickém poli planety Jupiter. Vznikají při interakci materiálu z malého měsíce Io a silného magnetického pole planety. Data ze sondy Juno také ukázala, že elektrony, které tyto emise generují, mají až 23x vyšší energii, než se doposud uvažovalo.
Vědecký tým z University College London vyřešil dekády starou záhadu, jak na planetě Jupiter vznikají záblesky rentgenové radiace. Tyto záblesky jsou součástí polárních září planety, které vznikají při interakci magnetického pole se slunečním větrem. Konkrétní mechanismus však doposud vědcům unikal. Podle nové studie jsou rentgenové záblesky způsobeny vibracemi v magnetických siločarách Jupiteru.