Hvězda Betelgeuse v roce 2019 explodovala a odhodila podstatnou část svého povrchu

15. 08. 2022

Betelgeuse Hvězdy Slunce Hubble

Data z teleskopu Hubble a dalších observatoří naznačují, že červený veleobr Betelgeuse prošel v roce 2019 událostí, při které přišel o materiál z podstatné části svého povrchu. Tento jev by ze Země pozorovatelný jako výrazné pohasnutí této hvězdy v souhvězdí Orionu. Vědci to označili za SME (Surface Mass Ejection), což je chování, které u běžné hvězdy doposud pozorováno nebylo.

Betelgeuse, oblak prachu v roce 2019

Image credit: NASA

Betelgeuse je druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Orionu a desátá nejjasnější hvězda na celé noční obloze. Jedná se o červeného veleobra, který je jednou z největších známých hvězd v naší galaxii. 

V této fázi hvězdného života dochází hvězdě palivo pro termojadernou fúzi a mění se její vnitřní procesy. To vše vede nezadržitelně k supernově - jedné z nejzářivějších explozí ve vesmíru.

A vše nasvědčuje tomu, že by právě hvězda Betelgeuse mohla explodovat brzy. Její nestabilita napovídá o blížícím se konci. Kdy to ale přesně přijde, nelze s jistotou předpovědět, k explozi by mohlo dojít klidně dnes, ale také za několik tisíc let. Nikdo totiž ještě nikdy nezkoumal hvězdu před supernovou. Astronomové tedy hvězdu bedlivě pozorují a všímají si sebemenších změn v jejím chování. 

U běžných hvězd včetně našeho Slunce dochází relativně často k CME (Coronal Mass Ejection, Výron koronální hmoty). Z povrchu hvězdy je při něm vyvržen oblak materiálu do okolí, který potom putuje sluneční soustavou. Při SME však hvězda Betelgeuse přišla o až 400miliardkrát více hmoty než při CME.

Co se u hvězdy Betelgeuse stalo, dnes vědci odvozují z dlouhodobých pozorování její jasnosti a počítačových simulací. Oblak hvězdného materiálu z hvězdy by nicméně mohl být pozorovatelný prostřednictvím vesmírného teleskopu Jamese Webba. Nezbývá než počkat, až se Betelgeuse dostane na řadu mezi hromadou cílů nového teleskopu.

Sluneční aktivita

Sluneční erupce (solar flare)
Sluneční erupce je lokalizovaný výbuch intenzivního elektromagnetického záření. Dochází k nim hlavně ve slunečních skvrnách, ze kterých putují hlouběji do sluneční soustavy zhruba 0,1 % rychlosti světla. Na Zemi mohou silnější erupce ovlivnit rádiové vysílání. Erupce se dělí do tříd A, B, C, M a X (od nejslabší po nejsilnější). Často jsou doprovázeny tzv. výronem koronální hmoty.
Výron koronální hmoty (CME)
Výron koronální hmoty (Coronal Mass Ejection, CME) je uvolnění materiálu z atmosféry hvězdy do jejího okolí. CME je fenomén úzce propojený se slunečními erupcemi. CME tvoří hlavně protony a elektrony ve formě plazmatu. Pokud tato vlna energeticky nabitých částic zasáhne Zemi, způsobí geomagnetickou bouři, která může vyvolat komplikace družicím na oběžné dráze a také vytváří silnější polární záři.